Když jsem se těmi tričky probírala, náhodou jsem se podívala na štítek a zjistila, že trička jsou ze 100% bavlny. Ihned jsem ji upozornila, že jsem si objednala trička s polyesterem a že toto nesedí. Hleděla na mě a že s polyesterem nic neprodávají.
Podnikání počesku.
Úžasná interaktivní vánoční akce, ve které můžete obdarovat konkrétní kočku konkrétním dárkem v jednom z 25 útulků po celé ČR.
Částka jde rovnou na konto daného útulku, není tam žádný prostředník, který by si z částky strhával provize, jak to obvykle některé charitativní organizace (a DMS) dělají.
Neváhejte a darujte ještě dnes!
Srovnání dvou nejčastějších podob diskusí a komentářů na webu. Ploché vedou ve všech ohledech. Jeff Atwood vám i poradí, jak v nich zachovat možnost odpovídání na konkrétní příspěvky.
Skvělý podcast Marca Armenta a Dana Benjamina, po kterém se mi bude stýskat. Obzvlášť poslední půlhodinu této epizody bych zařadil mezi to nejlepší v historii podcastingu.
Dnešní tweet Venci Novotného mě vyprovokoval k dopolední konverzaci na Jabberu. Ujasnili jsme si výhody a nevýhody používání čisté DI a service locatoru v controllerech a presenterech.
Sparrow byl velice schopný e-mailový klient pro iOS a Mac (kde ho stále používám). Před čtyřmi měsíce jsme hromadně oplakali akvizici jeho týmu Googlem. Všichni měli zato, že se jedná o klasický „aquihire“ a o talentovaném týmu už nikdy neuslyšíme.
Naštěstí jsme se mýlili a Google nechal talenty pracovat na tom, v čem jsou nejlepší. Před pár chvílemi vyšla nová Gmail aplikace pro iOS a tradice Sparrowu je v ní cítit z každého gesta. Jedná se o první použitelný a především nativní Gmail klient pro iOS. Základní ovládání je stejné jako u Sparrowu, uživatelské rozhraní je plné klasických gest a animací převzatých z nejoblíbenějších aplikací této platformy.
Gmail 2.0 ale exceluje v tom, co předinstalované Mail.app chybí. Push notifikace (které nám sliboval už Sparrow, ale nedočkali jsme se jich), pořádná podpora štítků, hvězdiček a priority inboxu, odesílání z více adres (aplikace si je načte z nastavení vašeho účtu), blesková synchronizace a přímá podpora pro automatické odpovědi a potvrzování kalendářových pozvánek.
Umí toho tolik, že si až teď uvědomuji, kolik toho předinstalovanému klientu chybí.
Rozhraní pro iPad (taktéž slibované) ještě nevyladili tak, jako to pro iPhone. Není tak plynulé a objevil jsem pár chybek, ale přesto se oproti Mail.app jedná o obrovský pokrok.
Při hledání „Gmail“ se v českém App Store ještě neobjevuje mezi výsledky vyhledávání, můžete ale použít tento přímý odkaz. Na rozdíl od Sparrowu je zdarma.
The Verge přišlo s nápadem, jak obejít dlouhý životní cyklus současných herních konzolí a dopřát si high-end grafiku v obýváku již dnes. Využili funkce Steam Big Picture, která je pro tento účel přímo dělaná. A většina her na Windows má údajně podporu ovladače pro Xbox 360.
Tenhle nápad se mi hrozně líbí, zvlášť kvůli tomu, že na Macu si zahraju hry pouze od Valve a od Blizzardu a většina mé sbírky na Steamu leží ladem.
Dnes vyšla nová kalendářová aplikace Fantastical pro iPhone. Její minimalistický protějšek na Macu se zadáváním událostí pomocí textu v přirozené řeči je jedna z mých nejoblíbenějších aplikací.
A aby toho nebylo málo, dnes jsme se také dočkali nových iTunes 11.
Toto je automaticky generovaný email, proto na něj prosím neodpovídejte!
Také vám leze na nervy tato fráze a e-maily z obligátní adresy s „noreply“ před zavináčem?
E-mail je naprosto základní uživatelské rozhraní. Vaši zákazníci ocení, že mohou intuitivně kliknout na Odpovědět a jejich zprávu si na druhém konci přečte živá bytost.
Jediný důvod, který pro no-reply adresu můžete mít, je obava ze spamu a chybových zpráv nedoručených e-mailů. To je ovšem vaše starost, ne vašich zákazníků. Vytvořte si na to v Gmailu pár filtrů.
…but mine fucking works.
Kdy zvolit rychlé, ale zpackané řešení a kdy čisté a elegantní, ale dražší? Objektivní zhodnocení obou stran barikády.
Spoiler alert: vždy záleží na okolnostech, podmínkách a návratnosti investice. Na přetřes přijde i technologický dluh.
Nový projekt Marca Armenta, autora Instapaperu, pro iOS zařízení s velice jednoduchým a tradičním obchodním modelem - za dva dolary měsíčně získáte přístup ke všem dosavadním i novým vydáním. Každé obsahuje 4-6 článků od osobností světové blogosféry a zatím vždy šlo o velice čtivý materiál.
K dispozici je i týdenní trial verze, ve které rovněž dostanete přístup ke všemu, co jsem tu zmínil.
Konec Microsoftu je možná blíže, než jsme si mysleli. Skvělý článek s rozborem současné situace tohoto gigantu.
Microsoft is in deep trouble, their two main product lines are failing, and the blame game is intensifying. Steve Sinofsky gets the blame this time for the failure of Windows 8, but the real problem is the patterns that are so clearly illustrated by these actions.
Nedávno jsem uvažoval, na čem se vyplatí šetřit. Nenapadla mě jediná kategorie produktů. Kvalitní věci vydrží déle a poslouží lépe.
Dustin Curtis:
The time it takes to find the best of something is completely worth it. It’s better to have a few fantastic things designed for you than to have many untrustworthy things poorly designed to please everyone. The result–being able to blindly trust the things you own–is intensely liberating.
Milí HRisté, tohle je typ člověka, kterého hledáte. Kdybych měl vlastní firmu a narazil na takovouhle osobní prezentaci, rozhodně bych ho nemučil nějakým výběrovým řízením a pohovorem. Neváhal bych totiž ani vteřinu a chňapnul po něm, aby to někdo jiný nestihl přede mnou. Neustále se vzdělává, miluje to, co dělá, publikuje články a organizuje komunitu.
Vytvořil bych mu takové podmínky, o jaké by si řekl. Měl bych totiž jistotu, že pro mě udělá maximum a prospěje to nám oběma.
Zavírat lidí mezi čtyři stěny a měřit jim čas strávený v práci? Zvyky z průmyslové revoluce jsou již překonány.
Příspěvek napsal Jakub Straka.
Když jsem minulý týden dostal možnost zúčastnit se školení Google Analytics u Honzy Tichého z Medio Akademie, neváhal jsem ani chvíli. Udělal jsem dobře a o několik krátkých postřehů bych se rád podělil.
Nejpříjemnějším překvapením pro mě byl Honzův zdravě kritický pohled na samotné Analytics. Samouk začátečník se snadno nechá zlákat – a byl to i můj případ - k bezmeznému uctívání všech čísel v přehledech. Jaký je pak jeho údiv při zjištění, že údaje, na kterých založil nejeden report, jsou buď zavádějící, nebo úplně k ničemu. Během školení jsme detailně probrali principy měření a zbourali tak několik zažitých mýtů. Čilý výklad nenechal nikoho usnout a byl doplněný o spoustu ukázek nad živými daty.
Honza je bezpochyby analytický guru. Nejen, že s přehledem odpovídal na všechny dotazy, ale nezapomněl vždy přihodit i nějakou zajímavost k dotazovanému tématu (víte například, jak to má IE s ukládáním cookies pro krátká doménová jména?). Na dotazy byla velká spousta času a dostalo se skutečně na každého.
I o pohodlí účastníků bylo skvěle postaráno. kolení probíhalo v příjemném prostředí a prokládal ho chutný oběd v blízké restauraci.
Svoji účasti rozhodně nelituji a v brzké době se k Mediu chystám na další workshopy.
Fakty nabitý a rozhodně ne černobílý článek Honzy Javorka o fenoménu home office nebo-li telecommutingu. Must-read.
Fascinující rozhovor s Lorenem Brichterem, hvězdným iOS vývojářem - autorem Twitter klientů Tweetie pro iPhone, iPad a Mac, které později Twitter odkoupil a rebrandoval je na své oficiální klienty.
Loren vynalezl pull-to-refresh gesto, které se na mobilních platformách stalo de-facto standardem.
Jeho přístup ke tvorbě aplikací je naprosto perfekcionistický. V rozhovoru mluví také o Letterpress, jeho nové hře. Její popularita je tak vysoká, že služba Game Center Applu nezvládá nápor požadavků.
David Thorne aka 27bslash6, autor legendárních e-mailových konvezací o kresbě pavouka a navrhování plakátu o ztracené kočce, je zpět! V nejnovějším článku vypráví, o čem se doma hádá s manželkou. Musel jsem se v metru hodně snažit, abych nevybuchnul smíchy :)
Kromě toho vydal v dubnu 2012 svou druhou knihu, což mi v té době úplně uniklo.
Lidé se nás dost často ptají, jestli bychom chtěli začít vidět. Na tuto otázku odpovídám, a většina mých přátel je podobného názoru, takřka jednoznačně - ne. Zrak totiž není až tak úplně nenahraditelný. Dá se bez něj naprosto v klidu žít. Abych řekla pravdu, pro většinu nevidomých je představa, že by najednou začali vidět, stejně „šílená“ jako je pro vidícího člověka nepředstavitelné, že by o zrak přišel.
Pokud jste si při setkání s nevidomým nejistí nebo si nevíte rady vůbec, přečtěte si tento článek.
Michelle Losekoot:
Několik mých dobrých a blízkých přátel má klíče od mého bytu. Z jednoho prostého důvodu. Chci, aby ke mně mohli přijít kdykoliv se jim zachce. Nemusím se stresovat, jestli jsem doma, jestli se nemineme, jestli se stihneme. Nemám problém s tím, aby byl u mě doma někdo z nich, když tam nejsem já. Přátelé jsou součástí bytu, mě, a patří tam daleko víc než ten nábytek.
Inspirativní článek se spoustou netradičních poznatků o tom, jak si vybudovat zajímavou a šťastnou domácnost.
Juozas Kaziukėnas je velice zajímavý člověk. Webový vývojář a podnikatel, který neustále zkouší nové věci (např. žít bez domova) a bloguje o tom.
Jeho nejnovější článek přináší jednoduché poselství - pokud po něčem toužíte, udělejte to.
So when a person asks me why did I got rid of most of my hair to get a Mohawk, I feel sad for him. Why not? It’s the easiest thing one can do to try something new - at the end of a day, if you won’t like it, it will grow back. I did it because I wanted to. Done. I was DJing at an event back in Edinburgh for a crowd of students because I wanted to. I got my neck tattooed recently because why not? Actually that bit about a tattoo is not true. Yet.
CSS mi přijde jako byrokracie z EU.
Nedělám si naděje o stavu českého webdesignu, ale fakt, že mezi námi existují lidé, kteří dokážou v roce 2012 obhajovat tabulkový layout kvůli výkonu, ho v mých očích pohřbilo úplně.
Pro případ, že by autor neschválil můj komentář, tady je:
Tohle mi přijde jak článek z roku 2000 a ne 2012. Vykreslovat CSS zvládnout X let staré levné smartphony a rád bych viděl, jak pomocí table layoutu děláš responsivní design, aby se to těm lidem na telefonech i dobře používalo. Nehledě na udržitelnost kódu. Howgh.
Lidé se zkrátka nedovedou soustředit na víc věcí najednou. Když se snažím dělat X i Y zároveň, tak hrozí že neudělám ani jedno. Navíc se ochuzuji o ten krasný pocit z odškrtnutí dalšího hotového úkolu. Zkrátka, když se snažím dělat moc věcí najednou, tak se to vleče, lidé jsou zmatení, žena s vámi nemluví a má to spoustu dalších negativních důsledků.
Tesat do kamene.
Včera to byl rok, co zemřel Steve Jobs.
Tady je můj tweet.
Nejnabitější článek o jednotkovém testování, který jsem kdy četl. Obsahuje drtivé množství faktů na odstavec a není v něm nic, s čím by se nedalo souhlasit.
Pokud tohle nepřesvědčí nevěřící Vladimíry, tak už nic.
You know what your code needs to do. Then you make it do it. Even if you don’t have a working system, you can see your code actually run and actually work. You get that great “I’ve done it!” feeling. Now repeat every minute or so. Just try test-first if you want to be high on endorphins, proud about your work, and motivated to do more.
Jeff Atwood o tom, jak PC hardware poslední čtyři roky stagnuje a to nejzajímavější se odehrává v mobilním průmyslu.
Pokud nejste vývojáři, pravděpodobně si dnes už ve všech úkonech můžete vystačit se svým smartphonem nebo tabletem.
Ludva se otrávil methylalkoholem a oslepl. Bude trvat týdny, než to někdo převezme.
Robert Dresler se rozepsal o nutnosti společného neproprietárního vlastnictví kódu. Doporučuju ho i followovat na Twitteru, tweetuje výborné poučky o softwarovém vývoji.
Výborný článek o tom, jak psát a strukturovat testy, aby vám pomáhaly a nebyly jen přítěží, o kterou se musíte starat a žere čas.
Od červnového redesignu jsem tu na webu neměl žádnou stránku, která by suplovala moje CV - tedy přehled toho, co umím a co dělám. Nevěděl jsem, jak ji uchopit, aby byla stručná a jasná.
Minulý víkend mi s tím nepřímo pomohl Jirka Knesl na své přednášce o souboji frameworků, na které mě zmínil jako jednoho z prvních Nette guruů. V tu chvíli mě to trklo - proč se nespojit s tím, co mi jde nejlépe?
Vytvořil jsem landing page, která co nejstručněji shrnuje, co mám za sebou a co z toho můžou mít ti, kdo na ni narazí.
Běžná odrážková CV jsou totiž hrozná nuda.
Tyto náhledy do zákulisí firem mám hodně rád. Joel Spolsky před šesti lety napsal podobný.
iOS 6 a OS X 10.8.2 řeší problémy služby iMessage, které jsem zmiňoval před třemi týdny. Po instalaci těchto aktualizací vám začnou zprávy poslané na telefonní číslo chodit i na iPad a na Mac.
Jako příjemný bonus vám přestanou konstantně vyzvánět všechna vaše zařízení, pokud si s někým zrovna píšete jen na jednom z nich.
WebExpo je pro mě událost roku a taky se na něj podle toho vždy těším. Loňský ročník zaznamenal změnu prostor, přesunul se ze suchdolské ČZU na žižkovskou VE a byl to rozhodně krok kupředu. Myslel jsem tedy, že letos konference vychytá další mouchy a přispěje tak návštěvníkům ještě k lepšímu zážitku.
Nestalo se tak.
Ač v lepších prostorách, tak kvalitou organizace se WebExpo posunulo o pár let nazpět. Studený oběd, narvané sály, boj o občerstvení při coffee breaku a tradičně průserový raut, na kterém došlo i nealko. Při ceně vstupenky, která mě stála dva tisíce, tyto věci za tak zásadní nepovažuju, ale lidé, kteří zaplatili šest tisíc, už budou mít jiný názor.
Ale určitě je i co chválit. Nabídka čtvrtečních workshopů byla špičková a chtěl jsem být tak na třech najednou. Nakonec padla volba na Honzu Řezáče, který byl výborný a během pár hodin nás zasvětil do osobního brandingu a to s velkým přesahem až téměř ke smyslu života.
Skvěle jsem si užil i všechny příležitosti k networkingu - hodinový čtvrteční workshop s Jeanne Trojan, warm-up party a sobotní after party. Poznal jsem spoustu známých i nových lidí a bylo to super.
Kvalita a přínos přednášek kolísaly. Jít na Johna Vanharu, Davida Grudla a Jirku Knesla je vždy sázka na jistotu. Potěšila mě i vtipy nabitá přednáška o node.js s Lukášem Linhartem a povídání o redesignu Annonce od těpána Doubravy. Děsil jsem se bloku přednášek o Windows 8 (sponzorství Microsoftu z toho bylo cítit už od Sherwoodu), ale Honza Cibulka se rozpovídal o mobilních aplikacích tak obecně, že by se spousta pouček dala aplikovat i na iOS a Android.
Zklamal mě Sebastian Bergmann, na kterého jsem se velice těšil. Očividně objíždí konference s jednou přednáškou, jeho PHPUnit Best Practices jsou pro absolutní začátečníky a podle ohlasů na Twitteru jsem nebyl jediný, komu to přišlo tak nudné. Od takové ikony PHP světa jsem čekal show.
Příští WebExpo má být mezinárodní a celé v angličtině. Nevím, jestli to znamená, že i čeští speakeři budou nuceni mluvit anglicky a budeme tak muset poslouchat czenglish, nebo jestli budou zvaní pouze mezinárodní hosté. Neznamená to automaticky lepší kvalitu.
A hlasování na zakončovací prezentaci, jestli bychom jeli na WebExpo do Drážďan nebo do Brna, mělo podle mě naznačit, že se vůbec nemusí konat v Praze. Určitě na něj pojedu kvůli komunitě, od přednášek už ale radši tolik očekávat nebudu.
Jirka Knesl shrnuje, jak dopadl souboj frameworků a co si z výsledků odnést.
S Nette a Doctrine jsem skončil na druhém místě za Jakubem Vránou, který vsadil na čisté PHP a Adminer Editor.
Tomáš Hajzler:
Když byste vyráběli párky pro svou rodinu, dali byste do nich pouze 45% masa a zbytek doplnili zbytky kůží, moukou a hromadou karcinogenních éček? Nejspíš ne. Pokud je ale vaším cílem zisk, potom je to jedno.
What’s skeuomorphism? If you’ve ever used an Apple product, you’ve experienced digital skeuomorphic design: calendars with faux leather-stitching, bookshelves with wood veneers, fake glass and paper and brushed chrome. Skeuomorphism is a catch-all term for when objects retain ornamental elements of past, derivative iterations–elements that are no longer necessary to the current objects’ functions.
Is it worth devoting the first 750 or so words of this piece to the iPhone 5’s surface appeal? I don’t know how else to convey the niceness of this thing. This iPhone 5 review unit is the single nicest object in my possession. I own things that cost and remain worth more (e.g. my car). But I own nothing this nice. It sounds hyperbolic to put it that way, but I offer this observation with no exaggeration.
Pokud se chystáte přečíst jedinou recenzi iPhonu 5, měla by to být tato.
WebExpo považuji za událost roku. Jasně, v ČR se koná spousta dalších podobných akcí, ale ze všech se těším a nejvíce vzhlížím právě k WebExpu.
Pod výčet přednášek, na které se těší Michal Katuščák, bych se klidně podepsal.
Na Macu je sice už předinstalované PHP, ale špatně se s ním pracuje - např. se do něj těžko přidávají další rozšíření (třeba gettext). Je tedy pohodlnější spravovat vlastní instalaci PHP. Použijeme k tomu balíčkovací systém Homebrew, pomocí kterého se dá instalovat i řada dalších CLI nástrojů.
Pokud s Macem začínáte, doporučuji si pročíst také pár tipů a triků pro Mac OS X.
# instalace Homebrew
ruby <(curl -fsSkL raw.github.com/mxcl/homebrew/go)
# Před pokračováním vyřešte všechny problémy, které vypíše následující příkaz.
# Především bude třeba nainstalovat Xcode z Mac App Store a v něm doinstalovat Command Line Tools.
#
# V souboru /etc/paths také přesunťe/přidejte na první řádku cestu '/usr/local/bin',
# aby dostaly přednost nástroje nainstalované pomocí Homebrew a ne ty již integrované v systému.
brew doctorXcode Command Line Tools již Git pro příkazovou řádku obsahují. Pokud ale chcete vždy aktuální verzi, můžete si ho stáhnout z „oficiálního webu“:http://git-scm.org/ anebo použít Homebrew:
brew install gitPro vygenerování SSH public/private klíče slouží ssh-keygen, který vám položí pár otázek a poté vygeneruje dvojici do adresáře .ssh:
ssh-keygenDoporučuji také použít můj .gitconfig (inspirovaný tím od Vaška Purcharta se spoustou praktických nastavení a aliasů.
# Dáme Homebrew vědět o repozitáři s PHP balíčky.
brew tap homebrew/dupes
brew tap josegonzalez/homebrew-php
# A nainstalujeme PHP.
# Poznamenejte si pokyny z výsledku tohoto příkazu, budete je potřebovat při integraci PHP do Apache!
brew install php54 --with-pgsql --with-intl --with-imap
# Rozšíření lze instalovat také pomocí Homebrew. Seznam dostupných si vypíšete takto:
brew search php54php.ini se nachází v /usr/local/etc/php/5.4/php.ini.
PEAR je vždy potřeba volat se sudo, jinak nebude fungovat.
# Pokud následující příkaz nevypíše '/usr/local/bin/pear',
# neupravili jste soubor /etc/paths podle návodu ze sekce o instalaci Homebrew!
which pear
# Instalace PHPUnitu
sudo pear channel-discover pear.phpunit.de
sudo pear channel-discover pear.symfony-project.com
sudo pear channel-discover components.ez.no
sudo pear install phpunit/PHPUnitAby nástroje nainstalované přes PEAR fungovaly, je potřeba přidat do /etc/paths cestu /usr/local/Cellar/php53/5.3.16/bin (upravte podle vaší verze PHP).
Nově otevřená okna Terminálu teď již dokážou nástroje instalované přes PEAR najít:
phpunit --versionV systému je již integrovaný Apache, který netrpí problémy integrovaného PHP, můžeme ho tedy pro naše účely využít.
Jeho konfigurační soubor se nachází v /etc/apache2/httpd.conf.
Potřebujeme do něj doplnit načtení PHP modulu. K ostatním LoadModule příkazům tedy přidáme (správnou cestu vám vypsal příkaz brew install php53 na začátku návodu):
LoadModule php5_module /usr/local/Cellar/php53/5.3.16/libexec/apache2/libphp5.soDále je potřeba zvolit si pohodlnější DocumentRoot. Já projekty umisťuji do /Users/www.
V httpd.conf nalezněte řádku DocumentRoot "/Library/WebServer/Documents" a nahraďte ji:
DocumentRoot "/Users/www"Dále nalezněte sekci <Directory "/Library/WebServer/Documents"> a cestu opět přepište na /Users/www.
V té samé sekci ještě zaměňte AllowOverride None (aby fungoval .htaccess) za AllowOverride All.
Restartujte server:
sudo apachectl restart# Instalace wgetu, pomocí kterého stáhneme binárku Selenium serveru
brew install wgetZkopírujte si URL na stažené souboru selenium-server-standalone-*.jar z tohoto seznamu a použijte ji v příkazu wget:
sudo mkdir /usr/lib/selenium/
sudo wget http://selenium.googlecode.com/files/selenium-server-standalone-2.25.0.jar /usr/lib/selenium/
sudo mkdir -p /var/log/selenium/
sudo chmod a+w /var/log/selenium/Uložte následující soubor do:
~/Library/LaunchAgents/org.nhabit.Selenium.plistA samozřejmě nahraďte správnou cestu k vaší verzi Selenium serveru:
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<plist version="1.0">
<dict>
<key>Label</key>
<string>org.nhabit.Selenium</string>
<key>OnDemand</key>
<true/>
<key>ProgramArguments</key>
<array>
<string>/usr/bin/java</string>
<string>-jar</string>
<string>/usr/lib/selenium/selenium-server-standalone-2.25.0.jar</string>
<string>-port</string>
<string>4443</string>
</array>
<key>ServiceDescription</key>
<string>Selenium Server</string>
<key>StandardErrorPath</key>
<string>/var/log/selenium/selenium-error.log</string>
<key>StandardOutPath</key>
<string>/var/log/selenium/selenium-output.log</string>
</dict>
</plist>A v terminálu spusťte službu:
launchctl load ~/Library/LaunchAgents/org.nhabit.Selenium.plist
launchctl start org.nhabit.SeleniumPokud ještě nevíte nic o Valve, toto je článek, který byste si měli přečíst.
Palec nahoru pro Spazeho.
We often try to fight problems by yelling at them instead of accepting the reality of what people do, from controversial national legislation to passive-aggressive office signs. Such efforts usually fail, often with a lot of collateral damage, much like Prohibition and the ongoing „war“ on „drugs“.
Pokud lidé porušují pravidla, je lepší se zamyslet nad tím, proč to dělají a přizpůsobit se tomu, než je jen slepě vynucovat.
Drsné a upřímné.
Která firma dopadla nejlépe? Samozřejmě Valve.
Kolikrát se vám už stalo, že jste museli přerušit čtení, abyste klikli na „více“ a mohli v něm pokračovat? Kolikrát jste museli opustit RSS čtečku a zorientovat se v cizím prostředí, abyste dočetli článek? Kolikrát jste zrovna byli off-line a ke zbytku textu se nedostali?
Tyhle perexy každého jenom otravují. Většina slušných blogů už do RSS umisťuje celé texty. Začněte to dělat také tak.
Jediní, kteří s tím budou mít problém, jsou naháněči pageviews. A těm o pohodlí čtenářů stejně nejde.
Kromě RSS lze všechny příspěvky odebírat také na speciálním účtu na Twitteru - @OndrejMirtesRSS.
A ti nejotrlejší si mohou do čtečky přidat RSS feed toho účtu na Twitteru - rssception!
Chodí vám zprávy někdy jen na iPhone a někdy na všechna zařízení? Chtěli byste toto chování sjednotit? Odkazovaný článek vysvětluje, co přesně se odehrává na pozadí a proč tento zmatek vzniká.
TL;DR - nastavte si na iPhonu Caller ID na svůj Apple ID e-mail a většina problémů se tím vyřeší. Spolehlivou a stoprocentní opravu lze čekat až od Apple.
Update: iOS 6 a OS X 10.8.2 tyto problémy za uživatele řeší.
Skvělé shrnutí nutných bezpečnostních opatření pro přihlašování do webových aplikací. Každý vývojář by je měl mít v malíku.
Nejlepší způsob, jak se vyhnout problémům s klienty, je být vybíravý a spolupráci si nejdřív pořádně rozmyslet.
Druhý nejlepší způsob je mít neprůstřelnou smlouvu a dobrého právníka. A o tom mluví Mike Monteiro ve skvělé přednášce.
Obviously you can see it‘s not optimized for a touch experience.
Výborné video. Tohle myslí Microsoft a Samsung vážně?
GitHub je mi stále sympatičtější a sympatičtější.
And those of you who object to these generalizations — those of you shaking your heads and saying to yourselves, No, I very much do want to specify by hand the file name and location in the hierarchical directory structure for every bit of data on my system — are almost certainly, I would wager, computer programmers. To argue that users should embrace manual file system management for every bit of data they wish to store is to argue against human nature.
John Gruber ve své nejlepší formě. Tři roky starý nadčasový článek, který potvrzuje nejnovější trendy.
Můj dlouholetý kamarád a spolehlivý brněnský hoteliér (když jednou za rok při Barcampu potřebuju někde přespat) Tomáš Vrabec popisuje svůj switcherský příběh.
Pro ilustraci, co si myslím o diskusi pod článkem, si pusťte prvních dvacet vteřin z této epizody Amplified.
I don’t think it’s an exaggeration to say that Windows 8 is the worst computing experience I’ve ever had. As a desktop operating system, it’s annoying, frustrating, irritating, and baffling to use. I’ve tried on many occasions to explain exactly why it’s so awful to use day-to-day, and most of the time, smoke starts pouring out of my ears. I thought it would be better to get down exactly what the issues are and why you should avoid it.
Když na konci června Google vydal svůj prohlížeč pro iOS, neměl jsem po letmém ozkoušení daleko k napsání opěvného článku. Uživatelské rozhraní, které osvěžilo iOS browsing experience, které dominuje velmi konzervativní Safari. Synchronizace záložek napříč všemi zařízeními (na Macu jsem také používal Chrome), možnost přístupu k otevřeným tabům jinde, sjednocený adresní a vyhledávací řádek. Vypadalo to jako jasná výhra.
Jsem rád, že jsem ten článek odložil.
Narozdíl od Pixyho jsem zjistil, že i když se snažím používat Chrome jako hlavní prohlížeč, docela často se nacházím v Safari. Ať už kvůli nepodpoře alternativních prohlížečů ze strany iOS, nebo kvůli tomu, že mi v Chrome něco nefunguje.
Za ten první problém sice Google nemůže a popel na hlavu by si měl sypat Apple, ale mě jako uživatele nebaví, když mě aplikace posílají do prohlížeče, který jsem se rozhodl nepoužívat. Ta schizofrenie, kdy půlku tabů mám otevřenou v Safari a půlku v Chrome, mě dokázala opravdu otrávit.
Někdy jsem ale do Safari zavítal téměř dobrovolně. Chrome totiž převzal jeden zlozvyk ze své desktopové verze - pamatuje si tvrdohlavě přesměrování, což mě při vývoji aplikací už stálo nemálo nervů. U mobilní verze jsem se kvůli tomu zas dostával do bezvýchodných situací na hotelových Wi-Fi sítích.
Některé totiž implementují přihlášení tak, že při přístupu na požadovanou stránku přesměrují prohlížeč na přihlášení. Toto přesměrování si Chrome nakešuje a neústupně ho provádí i po úspěšném přihlášení. Na stránku, kam jsem se chtěl původně podívat, se tedy už nedostanu. A musím opět do Safari.
Toto a další drobnosti mě postupně od Chrome na iOS odradily úplně. Ale synchronizace záložek mezi iOS a desktopem jsem se vzdát nechtěl. Vyřešil jsem to cestou nejmenšího odporu - opustil jsem Google Chrome i na Macu a začal používat Safari. iCloud řeší záložky i otevřené taby.
Nad Safari na Macu se sice vznáší aura IE (že zabudovaný prohlížeč v operačním systému je zlo), ale musím se ho zastat, není to v tomto případě pravda. Je to velice schopný prohlížeč s dotaženou integrací do systému - ať už podporou gest na touchpadu nebo provázaností s OS X - např. při přihlášení na webový Twitter mi nabídl přidání účtu do integrovaného Twitteru v systému.
Jediné rozšíření, bez kterého se neobejdu, je AdBlock a ten pro Safari existuje v několika implementacích. Zatím si na tento switch nemohu stěžovat.
That is the question.
Two-factor authentication zabraňuje vniku do účtu v případě odhalení vašeho hesla. Přidává další úroveň zabezpečení - musíte prokázat nejen, že něco víte (heslo), ale i že něco máte. Implementace tohoto druhého faktoru se napříč službami liší.
E-mail je centrem vaší internetové identity. Kdokoli s přístupem k vašemu e-mailu se může zmocnit i vašeho libovolného dalšího účtu pomocí zaslání zapomenutého hesla. Dvoufázové přihlášení tedy každému důrazně doporučuji.
Google ho umožňuje zapnout pro všechny své služby. Uživatelům Google Apps ho nejdříve musí povolit správce domény.
Při prvním přihlášení na neověřeném počítači vám SMS zprávou přijde šestimístný číselný kód, který opíšete do přihlašovacího formuláře. Důvěryhodný počítač pak můžete autorizovat až na 30 dní, během kterých po vás Google nebude ověření SMSkou vyžadovat.
Pro aplikace, které dvoufázové přihlášení nepodporují (např. nativní mobilní aplikace a e-mailoví klienti), umí Google vygenerovat “application-specific password”. To je vždy v podobě čtyř písmenných čtveřic, které se vám zobrazí pouze jednou, abyste je pouze opsali do dané aplikace. Zpětně pak můžete tato konkrétní hesla zneplatnit. Zneklidnilo mě, že k mému účtu nebude existovat jedno heslo, ale více, což zvyšuje šanci na prolomení. Google naštěstí neumožňuje tato specifická hesla použít pro přihlášení tam, kde je podporována autorizace SMSkou, takže nehrozí nějaké destrukční zneužití.
Pro Facebook platí to samé, co pro e-mail - zneužití vašeho účtu může mít katastrofální následky.
Dvoufázové přihlášení je na něm implementováno stejně, jako u Googlu - při přihlášení z neznámého zařízení vám přijde SMS s šestimístným číselným kódem. Kromě toho umožňuje zasílat ověření e-mailem, ve kterém je odkaz na přihlášení.
Zapnout si ho můžete v nastavení zabezpečení.
Moje ČSOB sice nevyžaduje ověření SMSkou při přihlášení do bankovnictví, ale při provádění jakékoli operace s účty již ano. Dnes je to u všech bank snad už standard.
Nedávno ale navíc zavedla dvoufázovou autorizaci při použití platební karty na Internetu. V ČR ji již podporují všechny platební brány, ale začíná se rozmáhat i v zahraničí. Je nešikovné, že tato služba je pro prodejce opt-in, takže útočník může kartu tam, kde toto ověření vyžadování není, ale i tak je to krok správným směrem.
Mít zabezpečenou svou herní knihovnu a aktuální zůstatek na Steam Wallet považuji za neméně důležité. Valve podporu dvoufázového přihlášení pompézně představilo v březnu loňského roku - Gabe Newell při něm odhalil své heslo.
Při přihlášení vám přijde e-mail s pětimístným alfanumerickým kódem, který opíšete do přihlašovacího formuláře, ať už na webu nebo ve Steam klientu.
Účty Blizzardu jsou velmi častým cílem hackerů. Gold selleři ve World of Warcraft vykrádají postavy, nasbírané předměty dávají na aukci a zlaťáky přeprodávají hráčům, kteří za ně platí reálné peníze.
Dvoufázová autorizace je zde uskutečněná pomocí aplikace pro smartphony, kterou si stáhnete z app storu vaší platformy. Při prvním spuštění vygeneruje kódy, které opíšete do administrace účtu na Battle.netu a tím ji propojíte se svým účtem. Při přihlašování do her pak vyplňujete časově omezený číselný kód, který vám autentikátor na telefonu ukáže.
Správa účtu na webu Battle.netu ho po mně chce vyplnit pokaždé, v herních klientech spíše sporadicky - nedokázal jsem přijít na konkrétní časový interval. Blizzard o tom píše:
The authenticator system will now intelligently track your login locations. If you are logging in consistently from the same location, you may not be asked for an authenticator code. This process is designed to make logging in faster when you‘re at a secure location.
Doufám, že se tato praktika mezi poskytovateli služeb bude šířit. Jasní kandidáti, kteří ji zatím neimplementují, jsou Apple, Twitter, Dropbox, Amazon a další.
PayPal by měl umět dvoufázovou autentizaci pomocí VeriSign Identity Protection, ale při snaze o spárování autentikátoru mi zahlásil chybu. Nejspíš ji ještě nepodporuje pro české účty.
Od rozšíření Gmailu, Dropboxu, GitHubu a dalších cloudových služeb pro mě selhání disku není až takový strašák, ale pro úplný klid si to určitě chce zařídit vzdálené zálohování i zbylých lokálních dat - především fotek.
Shawn Blanc radí, jak k tomu přistupuje on.
“Our goal isn’t to make money. Our goal absolutely at Apple is not to make money. This may sound a little flippant but it’s the truth,” said the British designer.
Firmy se zakládají za účelem zisku, ale honba za ním není nejefektivnější způsob, jak ho dosáhnout.
A Valve ještě jednou. V nejnovějším extrémně dlouhém blogpostu (rozděleném do kapitol!) rozebírají význam firem a korporací z historického a aktuálního hlediska a nabízejí pohledy několika významných myslitelů na tuto problematiku.
Valve je známé svou plochou strukturou bez manažerů a s organicky se seskupujícími a měnícími se týmy. Svými úspěchy dokazují, že jejich systém je extrémně efektivní i při současných 400 zaměstnancích.
The current system of corporate governance is bunk. Capitalist corporations are on the way to certain extinction. Replete with hierarchies that are exceedingly wasteful of human talent and energies, intertwined with toxic finance, co-dependent with political structures that are losing democratic legitimacy fast, a form of post-capitalist, decentralised corporation will, sooner or later, emerge. The eradication of distribution and marginal costs, the capacity of producers to have direct access to billions of customers instantaneously, the advances of open source communities and mentalities, all these fascinating developments are bound to turn the autocratic Soviet-like megaliths of today into curiosities that students of political economy, business studies et al will marvel at in the future, just like school children marvel at dinosaur skeletons at the Natural History museum.
Ve Valve kutí úžasné věci. Nyní se zabývají portem svých her na Linux. Při optimalizaci Left 4 Dead 2 z počátečních 6 FPS vymáčkli 315 FPS.
A díky nově nabytým poznatkům backportovali některé změny v OpenGL zpět na Windows, kde zvýšili výkon z původních 270 na 303 FPS.
Wow.
Holešovicím a Libni zdaleka se vyhni.
Pokud nechcete přijít o data a nemáte k počítači připojený externí disk s TimeMachine (nebo nějakým ekvivalentem), je pro vás tato služba nutnost.
30 tweetů z roku 2006.
Veřejná alfa ke stažení. Konečně se můžu zbavit zabugované Osfoory i ošklivého Twitterificu.
Už jen 17 dnů.
The first thing that strikes you about India is how dirty it is. In a word, the place is disgusting. All of it. The entire country. Never before have I seen mountains of garbage the size of a small house stacked on the side of a road, in broad daylight, in the middle of a city, repeatedly. Dumpsters tipped over and overflowing. Mounds of trash — wrappers, cups, papers, napkins, strewn all about, mixed with sludge from the soda and urine and spit coagulated from thousands of daily passersby.
Mohu potvrdit.
Nejlepší počítač je ten, který máte neustále u sebe.
Honza Javorek se rozepsal o vybírání operačního systému a já u toho samozřejmě nemůžu chybět.
Blizzard ke svému 20ti letému výročí uveřejnil timeline se zasádními okamžiky své historie.
Každá hra, kterou od WarCraft II vydal, se stala nejprodávanější PC hrou vůbec a zlomila předchozí rekord (držený Blizzardem). Úchvatné.
Aktuálně ho drží Diablo III.
The biggest problem of these rants is that they come from people stuck in the old days of PHP. They either don‘t care or they don‘t want to admit that PHP actually evolves at a very fast pace, both at the language level but also at the community level. In fact, it evolves much faster than any other language or web platform. It has not always been the case, but the last 5 years have been an amazing journey for PHP.
Souhlasím. Většina lidí, kteří píšou hejty o PHP, si pod tímto jazykem stále představují neudržovatelný špagetový kód, a netuší, že se v něm dnes v určitých kruzích píšou aplikace na úrovni.
I když má jisté nevýhody a sám bych radši programoval v Javě, nemá smysl plavat proti proudu. PHP se nás rozhodně nechystá opustit a namísto popírání toho chci využít.
Jelikož je dummyimage.com poslední dobou dost nestabilní, věnoval jsem pár hodin vývoji vlastní služby na generování výplňových (dummy) obrázků.
Jeff Atwood nechal své čtenáře naslepo ohodnotit kvalitu pěti zvukových souborů s rozdílnou bitrate.
Výsledek? Nad 192kbps VBR nikdo nepoznal rozdíl mezi komprimovanou MP3 a přímou nahrávkou z audio CD.
S bezztrátovým FLACem tedy jen plýtváte bandwidth a místem na disku.
Wow. Tesat do kamene! Honza Javorek mi mluví z duše.
TL;DR: Vykašlete se na všechny, kdo na vás tlačí. Vykašlete se na všechno, co spěchá. Ono to na vás počká.
Mé jediné profesionální setkání s tvorbou grafiky se odehrálo v Draw Something. Ale i přesto jsem jsem se přihlásil na školení Antonína Pospíšila pod hlavičkou Medio Akademie, v rámci které také školím. Rád si rozšiřuju obzory a nechávám se překvapit, kam mě profesionální dráha díky tomu zavede.
Jak se Tonda s rolí lektora vypořádal?
Během celého dne zabrousil snad do každého tématu, které se tvorby webové grafiky na zakázku týká. Od komunikace s klientem a ujasnění zadání (jak zajistit oboustrannou spokojenost), přes psychologii barev, přístupnost, UX, technická specifika tvorby webů jako optimalizace exportovaných obrázků a výběr vhodného formátu pro konkrétní situace, až po praktické tipy pro efektivní práci ve Photoshopu a spolupráci s kodérem. Tonda také zmínil responsive webdesign a podotknul, že pokud dnes stačí připravovat design v jediném (desktopovém) layoutu, tak v blízké budoucnosti to kvůli rostoucímu podílu mobilních zařízení už rozhodně stačit nebude.
Celé školení bylo proloženo odkazy na spoustu dalších webových a knižních materiálů ke studiu. Ten, kdo se neustále nevzdělává a nesnaží se zlepšit, není pro svého klienta dobrou volbou. A to platí v každém oboru.
Tonda je velice pohotový lektor a kromě připravených odkazů dokázal každý zodpovězený dotaz podložit vyhledáním relevantního článku či nástroje. Část školení věnoval i tématu webových fontů.
kolení mi pomohlo ujasnit si, že grafický design není nahodilý, ale dost exaktní proces. Pro jedno konkrétní zadání rozhodně neexistuje nekonečně mnoho řešení, ale spíše několik, drobnostmi se lišících variant. Mohu ho doporučit každému začínajícímu grafikovi, ale i lidem, kteří přestupují z podobného, ale i tak vzdáleného oboru. Na tomto termínu většina lidí pocházela z DTP.
Bohužel nedisponuju ani špetkou umělecké kreativity, ale včerejšek mě navnadil konečně se začíst do knihy Design for Hackers, kterou jsem si už před časem pořídil.
Úhlem 70° podprahově ponoukají zákazníky, aby si na zařízení sáhli a nastavili si ho podle svých potřeb. Kterou jinou firmu na světě by to napadlo?
Na měření úhlu používají aplikaci na iPhone.
Design webu si za svůj životní cyklus projde u svých majitelů těmito fázemi:
Já se u svého (dnes již starého) webu dostal do fáze 3 ve chvíli, kdy jsem se na Webexpu 2009 od Honzy Korbela dozvěděl, že ohraničené boxíky jsou out. Tedy už hodně dávno. Dorazilo mě, když jsem se začal zajímat o použitelnost (to brzo!) a minimalismus a zjistil, že většina featur, které jsem na něj dal, je vlastně úplně zbytečná. Vyhodil jsem je všechny.
Pro představu, co můj starý web všechno uměl:
Při návrhu nového webu jsem se inspiroval mými oblíbenými blogy (najdete je v O mně v sekci Odebírám). Všechny dodržují formát dvou typů příspěvků - externí odkazy a plnohodnotné články. Konzumace tohoto formátu mě baví a říkám si, že by pro mě mohl být dlouhodobě udržitelný. Chci si tu z toho udělat takový vlastní Twitlonger.
Komentáře jsem zrušil, protože mě štvaly. Pokud už v nich vznikl zárodek zajímavé diskuse, tak velmi brzy vyhnila, protože kdo si taky vzpomene obcházet všechny weby, kde v poslední době něco okomentoval…
Reakce se vždy dají napsat na Twitter a pokud někdo odpoví formou článku, rád na něj odkážu.
Jsem zvědavý, kdy se do fáze 3 přehoupne Ondřej Hrabal a jestli se mu nový design zalíbí tak, jako ten starý. Budu jedině rád!
I’m the president of a videogame company (www.valvesoftware.com).
Kdo by nechtěl dostat takový e-mail?
V počítačovém a herním průmyslu se dají firmy rozdělit na dvě skupiny - na ty, které fungují postaru, „korporátně“, a na ty, které fungují jinak, flexibilně, a slaví díky tomu obrovské úspěchy.
První skupina se zaměřuje především na splnění fiskálních plánů a do továrny/lisovny pošle projekt, který je ve stavu „good enough“, už aby byl na pultech obchodů. Každoročně vydávají pokračování svých značek, aby ze svých zákazníků vymámili další peníze za minimální přidanou hodnotu.
„Nové“ firmy fungují jinak. Na věci se dívají z dlouhodobého hlediska. Kdyby vypustily něco „good enough“, vydělaly by sice krátkodobě peníze, ale klesly by v pohledech svých zákazníků, kteří by k jejich dalším produktům přistupovali s větší nedůvěrou.
Dokážou si spočítat, že investice do perfekcionismu a uživatelského prožitku ve všech aspektech jejich produktů se jim mnohonásobně vrátí. Takové firmy poznáte velmi snadno - neoznamují data vydání moc dopředu a pokud ano, několikrát ho odloží. Těžko lze totiž odhadnout, kolik času vypilování každičkého detailu při několikaletém vývoji zabere. Nakonec ale kupující za své peníze dostane to nejlepší na trhu. Recenzenti se při vyřčení verdiktů nezmůžou na žádné smysluplné zápory a pro konkurenci je nasazena nová vyšší laťka.
Určitě uhodnete, do jaké skupiny patří Blizzard (a Valve). Hry ze sérií WarCraft, StarCraft a Diablo vždy představovaly zlatý standard ve svých žánrech a hrály se i po mnoha letech od vydání. Na nástupce té poslední jmenované jsme čekali dlouhých 11 let. Je to téměř 4 roky, co bylo oznámené Diablo 3.
Stálo to čekání za to? Po přečtení předchozích odstavců už znáte odpověď. Blizzard by nevydal nic, co by nepřikovalo hráče k monitorům na stovky hodin. Hratelnost jeho titulů je vypiplaná do dokonalosti armádou vývojářů a ověřená ještě větší armádou testerů. Blizzard si je může dovolit díky hordě peněz, která jim plyne z provozu WoW a prodeje dalších titulů.
Diablo 3 bere to nejlepší ze svého předchůdce a obměňuje ty principy, které se za 11 let stihly okoukat. Likvidace monster bude velice příjemnou a návykovou činností, opět se můžeme těšit na efekt „ještě jeden quest a půjdu spát…“, který hráče udrží u monitorů do pozdních nočních hodin. Dopředu nás žene také rozvoj postavy, ze které chceme co nejdříve udělat supermana se silnou unikátní výbavou. Tento koncept nezestárl a Blizzard moc dobře ví, jak zaútočit na nejnižší hráčovy pudy.
Utíkejte pro něj. Bude to stát za to.
Způsob, jakým se v současnosti píšou aplikace v PHP, velmi připomíná Javu. Programujeme plně objektově a spoléháme se, že u každé proměnné víme její typ. Včetně položek v polích. Problém je v tom, že nám to PHP kvůli své procedurální a skriptovací minulosti nemůže zajistit a nedá se na to spolehnout. Principy OOP do něj byly postupně dolepovány. A stále je tu dynamická typovost, která s OOP moc dobře nefunguje.
Pokud na objektu volám nějakou metodu, spoléhám se, že vím typ proměnné, ve které je ten objekt uložen. Jenže ten typ se v dynamických jazycích určuje až on-the-fly a může být při každém běhu jiný. Máme tu sice typehinting, ale nikdo programátorovi nezabrání vložit do metody špatný typ a program tak zhavaruje stejně, jen o jeden krok ve stack trace dříve.
Programátoři v Pythonu a Ruby si často stěžují na ukecanost Javy a příbuzných jazyků. Jenže každý znak, který ušetřím při prvotní implementaci, se mi při následné údržbě kódu vymstí. Při refaktoringu přejmenováváme, přesouváme a mažeme kusy kódu. Při každém takovém kroku ale musíme zkontrolovat, kde všude se ten kód používá, abychom si nerozbili aplikaci. Java to za nás dělá automaticky. Kdykoli se odkazujete na neexistující třídu nebo metodu, případně voláte metodu s neplatnými parametry, IDE vám daný řádek podtrhne a kompilátor vás nepustí dál.
Při vývoji v PHP se většina oprav týká tohoto druhu chyb, stejně tak při testování se nejvíce energie vyplýtvá na nich. Oproti tomu v Javě se testuje především samotná business logika aplikace, tedy jestli kód dělá opravdu, co má. Protože o překlepy a odkazování se na neexistující kód se nám postará kompilátor a neodhalíme ho až díky testům nebo při rozkliknutí třetího kroku v objednávkovém formuláři.
Že spolehlivě můžeme zjistit typ proměnné se kladně odráží na schopnostech IDE. Bezchybné napovídání, nevídané možnosti automatického refaktoringu. Pokud v PHP chcete přejmenovat namespace, třídu nebo nedejbože metodu, čeká vás spousta manuální práce s nejistým výsledkem, nebo psaní důmyslného skriptu. V Javě to zvládne každé IDE na pár kliknutí.
Java nativně podporuje anotace a umí jejich správné použití vynucovat stejně jako u běžného kódu. V PHP si komunity musely vynalézt jejich princip a parsování u každého projektu samy. Zapisují se do dokumentačních komentářů. Komentářů, které se odjakživa ve všech jazycích při kompilaci zahazovaly a nemohly nijak ovlivnit chod aplikace. V PHP se na ně výrazně spoléhá.
Java, ačkoli je terčem vtípků kvůli své rychlosti, je mnohonásobně rychlejší než PHP. Není se čemu divit - PHP musí při každém požadavku načíst a zpracovat zdrojové kódy až ze stovek souborů (záleží na velikosti aplikace a použitých knihovnách), Java si tuto práci odbyde jednorázově při kompilaci. Napomáhá jí také statické typování, které kompilátoru a procesoru ulehčuje práci.
Proč píšu o Javě a ne o C#? Kategoricky to jsou stejné jazyky, přičemž C# je inovativnější a má několik zajímavých featur navíc, např. properties nebo anonymní funkce. V mých očích ho ale pohřbívá nutnost provozovat na vývojářském stroji i produkčním serveru Windows.
Věřím, že každý současný PHP programátor by se v Javě rychle zorientoval a překvapila by ho svými schopnosti, ke kterým se PHP každou verzí snaží přiblížit. Proč tedy není daleko rozšířenější? Když pominu malý počet hostingů a jejich ceny, je to frameworky. Nepovedlo se mi narazit na žádný, se kterým by se mi příjemně pracovalo. Pokud narazím na problém a podaří se mi najít vlákno, kde se řeší to samé, ještě nemám vyhráno, protože často záleží na desetinkových verzích použitých knihoven a serveru a představované řešení mi nemusí fungovat. Je to často o nervy.
Za své rozšíření PHP taky vděčí faktu, že je to v základu jednoduchý a začátečníkům přístupný šablonovací jazyk - snadno se s ním generuje HTML. Většina programátorů ale u něj zůstane i v momentě, kdy prozřou a zjistí, že logika aplikace by se měla oddělit od výpisu informací a že existuje nějaké OOP, které zpřehlední kód, když se správně aplikuje. Máme tu tedy jazyk, na kterém se nejsnadněji staví business, protože v něm umí spousta programátorů, ale zároveň jim háže klacky pod nohy, pokud v něm začnou dělat něco složitějšího. Bludný kruh.
Když si přečtu článek jako je tento, (nesouhlasím se vším, s většinou bodů ale ano), nechce se mi v PHP napsat už ani řádek kódu. PHP trpí spoustou problémů, kterých se nejde snadno zbavit, mimojiné kvůli zpětné kompatibilitě.
Abychom ale mohli vyvíjet v Javě, musel by pro ní existovat framework, který by se PHPčkaři rychle naučili a se kterým by se snadno pracovalo a debugovalo. Kam tím mířím? Java potřebuje Nette. Stejně jako PHP dostalo kopii Hibernate, je na čase, aby Java převzala to nejlepší z PHP světa a my mohli z první ruky využívat jazyk, který se už roky v PHP snažíme marně napodobit. Pomůže mi s tím někdo?
