Pokud chcete vytvářet skutečně užitečný software, musíte se na něj dívat očima jeho uživatelů.
Describe all you like how your job works, but the listener will never understand what it is like to be you doing that work. I‘ve worked on tills during my student days, and there‘s more to it than whoever wrote the software for them obviously knew. Which is why we often see till operators fighting against the software to get the job done.
Známý odborník na produktivitu, řečník a host populárních podcastů ve velmi otevřeném rozhovoru, který stojí za to přečíst, protože si z něj odnesete nejen střípky z Mannova života.
Několik vybraných citací:
I think we sometimes overlook things we don’t realize we’re already good at or have limited experience with. You may be beating yourself up about not having good enough grades in biology to go to medical school while overlooking the fact that you’ve been working in your family’s hardware store over the summer for eight years and have an extraordinary sense of how to deal with people.
How many people out there say, “Gosh, I wish I could own a house”? Everybody I know who owns houses are losing their minds trying to make their mortgage payment or they’re scared to death about having to replace the roof. Anybody who wants more money, a better job, or a bigger house is ultimately just wishing for a new set of anxieties.
There’s no reason to think that you would be able to do something that other people have spent years preparing for. It’s not realistic, yet you beat yourself up about it, so then you feel incapable of doing other things.
Od doby, kdy Google zrušil svůj Reader, se od něj snažím odejít a decentralizovat služby, které používám. To, že za produkt mohu zaplatit, považuji za příjemnou a nikoli přitěžující okolnost, protože se tím přesouvám z pozice nabízeného zboží (kterému jsou zobrazovány reklamy) do pozice zákazníka.
Vedle RSS čtečky patří mezi mé nejpoužívanější aplikace samozřejmě e-mail. Zrušení Gmailu se nebojím, protože je to se stovkami milionů uživatelů jeden z nejpoužívanějších produktů Googlu. Ten se ho ale stále zoufaleji snaží monetizovat; např. již strká reklamy mezi řadové e-maily a zhoršuje použitelnost Google Talku, resp. nyní již Hangouts, jako Jabber klienta. Jelikož chci mít únikový plán pro případ dalšího mrzačení, jal jsem se ohlížet po alternativách.
Jako první jsem vyzkoušel Fastmail, který donedávna provozovala Opera. Četl jsem na něj hodně chvály, podle ohlasů na Internetu je to asi nejpoužívanější e-mail po Gmailu.
Bohužel jsem ve zkušební době narazil na několik fatálních nedostatků, které mi znemožňují na Fastmail přejít. Obecně mi přišlo, že jeho vývoj zamrzl před několika lety.
Import archivu e-mailů jsem musel dělat nadvakrát a využít při tom své znalosti IMAP protokolu, což si u běžných uživatelů neumím představit. Kromě serveru, jména a hesla se nastavuje ještě tzv. IMAP prefix. Když jsem provedl import s prefixem [Gmail] podle návodu, naimportovaly se mi jen e-maily bez štítku. Musel jsem ho spustit znovu bez prefixu, navzdory varování, že import byl navržen jen pro jednorázové spuštění, protože jinak by mohlo dojít k duplikaci e-mailů.
K tomu naštěstí nedošlo a všechny e-maily jsem úspěšně přesunul. Výsledné zaplnění schránky ± 50 MB odpovídalo tomu na Gmailu a při letmé kontrole jsem nalezl e-maily z různých období a v různých složkách tam, kde měly být.
E-mailová schránka je vstupní brána ke všem ostatním účtům, protože si do ní odevšad můžete nechat zaslat požadavek na zapomenuté heslo. Považuji tedy za nutnost mít nastavenou dvoufázovou autentizaci. Fastmail se tváří, že ji umí, ale oproti Gmailu nepředstavuje tak vysokou úroveň zabezpečení, jak bych si představoval. Podporuje několik alternativních metod přihlašování, ale společně s nimi stále funguje přihlášení hlavním heslem, které vám žádný bezpečnostní kód na mobil nezašle a rovnou vás přihlásí. Takové zabezpečení teoreticky umožňuje bruteforce útok, který u Gmailu principiálně není možný, protože po vás vždy chce opsat kód z SMS.
Rozhodl jsem se v sobě potlačit svého vnitřního Spazeho a tento nedostatek překousnout. Fastmail mi v nastavení umožnil zadat mé telefonní číslo, ale v momentě, kdy jsem do přihlašovacího formuláře zadal uživatelské jméno a heslo, které má spustit zaslání autorizační SMS, formulář vypsal chybu, že v ČR zatím SMSky nepodporuje. Aby mi o tom aplikace dala vědět již při jeho nastavování by asi bylo moc mainstream.
Dále jsem chtěl využít Jabber na vlastní doméně tak, jak ho mám u Googlu. Po letmém hledání v nastavení a na Internetu jsem dospěl k tomu, že pokud nechci používat @fastmail.fm doménu a nenutit všechny mé kontakty k opětovné autorizaci, musel bych přejít na Family tarif. Ten má ovšem horší parametry - za $40 ročně dostanete namísto 10 GB místa pouze 8 GB, což už je na hraně mých potřeb.
Moje trpělivost přetekla ještě předtím, než jsem začal Fastmail naplno využívat, takže jsem se rozhodl hledat dál.
Slábnoucí pozice Microsoftu na trhu ho nutí k nevídaným věcem a je otevřenější než kdy předtím. Uměli jste si ještě před několika lety představit, že bude poskytovat službu ušitou na míru vývojářům konkurenční platformy a mít na webu videa s člověkem před Macbookem, který vysvětluje výhody Windows Azure pro iOS? Evilizace opouští Microsoft a požírá Google.
Při výběru náhrady za Gmail jsem tedy ochotný zvážit i odpověď Microsoftu. V jeho prospěch mluví i to, že údajně neskenuje e-maily - zobrazené reklamy nemají kontextem nic společného s tím, co vám chodí za poštu. Navíc má obchodní model postavený na bázi freemium - můžete si připlatit $20 ročně, aby vám žádné reklamy vůbec neukazoval. So far so good.
Nastavení služby je přehledné, ale zabugované. Na některé odkazy jsem musel kliknout několikrát, abych na ně mohl přejít. Jednou jsem v prohlížeči musel potvrdit „načíst nezabezpečený skript“, abych se dostal do další sekce.
Nastavení dvoufázové autentizace proběhlo bez problémů a je na úrovni Gmailu. Včetně app-specific hesel pro klienty, které ji nepodporují.
Příjemně mě překvapil iOS přímou podporou Outlook.com při přidávání účtu do systému, takže jsem nemusel opisovat žádné názvy serverů ani porty. Zabudovaná aplikace Mail pro Outlook.com podporuje push notifikace, takže se o e-mailu dozvím okamžitě a ne v patnáctiminutových obnovovacích intervalech, což se o Gmailu říct nedá.
Horší to je s importem e-mailů. Sám Microsoft na svém webu odkazuje na vlastní službu TrueSwitch, která ovšem byla zrušena. E-maily lze vždy přesunout ručně v běžném mailovém klientovi díky IMAPu, ale stejně bych tu práci radši přenechal automatizovanému nástroji.
Absence doménového koše není problém. Když jsem se včera vůbec poprvé podíval do koše v Google Apps, 99% e-mailů nebylo určených mně, šlo jen o spam. Bez něj se obejdu.
Poštu jsem si tedy přemigroval k Microsoftu a zatím s tím žádný další problém nemám. V oprošťování se od okovů Googlu se chystám pokračovat. Další na řadě bude instant messaging.
Spousta služeb vydělává na uživatelích, kteří je aktivně nevyužívají, ale nezrušili si předplatné. Jedná se o jeden z mnoha známých dark patterns.
Autoři startupu Beeminder jsou přesvědčeni, že je pro obě strany výhodnější poctivý přístup, kdy uživatel platí za službu jen v momentě, kdy ji využívá.
Drew Crawford o nepoměru ceny hotového a na zakázku dělaného software, o odhadech náročnosti a o zkreslených představách široké veřejnosti:
I have been involved in far too many projects where the development timeline and costs for a project were decided, not investigated. You may be working in such an organization now. I regularly participate in conference calls with people who explain to me how long it will take to do my job. In fact, that is the state of the industry. Perhaps eventually, the project will fail, and you can whip out some e-mail from six months ago and say “I told you so.” But more likely, you will work 60-hour weeks for a while, and then get blamed when the project goes awry. We have billion-dollar web browsers for free, why should it take 3 months to write an inventory system? That’s pretty much how those things go.
Yes, there is such a thing as „clean“ user interface. User experience has its own organising principles and design heuristics - many of which echo those for internal design (e.g., UI‘s should be as simple as possible, UI‘s should be easy for the user to understand, etc). But as we bolt on more and more features, there‘s a tendency for entropy at the UI level to increase. And so very few teams do on-going work to minimise that entropy. And so, the user interface just keeps getting worse - more complicated, less intuitive, clunkier, less responsive, and so on.
Funkce, co vrací funkce, co vrací funkce. Skvělý úvod do funkcionálního myšlení s příklady v JavaScriptu.
It‘s also very concrete improvement. When you‘re spinning your wheels, you‘re by definition not going anywhere. But if you‘ve closed a few bugs, you can very clearly see improvement: I‘ve fixed bugs! Something that was broken is now fixed and in production! The users are happier! It drives motivation.
Občas je potřeba si oddychnout od dodávání nové funkcionality, zastavit se a ujmout se opravy bugů.
Slidy z mé přednášky na Čtvrtkonu v Českých Budějovicích.
Pokud jste někdy programovali ve staticky typovaných jazycích jako je C# nebo Java, určitě vám v PHP schází hledání chyb napříč zdrojovými kódy celé aplikace. Staticky typované jazyky ví přesný typ každé proměnné a dokážou tak nacházet zjevné chyby jako zmínky o neexistujících třídách, volání metod s nesprávnými počty a typy parametrů, přístup k nedefinovaným atributům apod. Takový kód vám vůbec nedovolí zkompilovat.
Jason Gorman o TDD:
Most developers and teams who report a loss of productivity when they try TDD are actually reporting the learning curve. Which can be steep.
Pokud ještě teď, v roce 2013, potřebujete někoho přesvědčit o výhodách psaní unit testů, odkažte ho na tento článek.
Vše důležité na jedné stránce.
Instacast je můj oblíbený klient pro poslech podcastů na iOS. Verze 3, která vyšla v prosinci, přinesla spolehlivou synchronizaci nepřehraných epizod a aktuální pozice při poslechu.
Jelikož zatím nebyla k dispozici verze pro Mac, byl jsem doma odkázaný k poslechu podcastů z iPhonu položeného na stole. (A nebyl jsem v tom sám.)
Betaverze pro Mac již měsíc testuji a používám k plné spokojenosti. Dnes vyšla první veřejná beta, stahujte.
Andreas Bonini rozebírá, jak by měla vypadat ideální URL:
We are all familiar with URLs: the string uniquely identifying the requested document. However, we don’t always consider they are more than that: URLs are user facing and should be considered important UI elements.
S Vaškem Purchartem, mým kolegou a autorem oblíbeného článku Architektura aplikací nad Doctrine 2, jsme připravili nové školení, na kterém vás naučíme efektivně pracovat s tímto frameworkem.
Doctrine 2, jejíž tvůrci vycházejí ze standardu JPA ze světa Javy, vám umožní pracovat v aplikaci s daty uloženými v databázi jako s plnohodnotnými objekty. Díky tomu se vám bude snadněji udržovat jejich konzistence a při dodržení best practices, se kterými vás seznámíme, klesne chybovost vašeho kódu a bude snadněji testovatelný.
Pokud nejste spokojení s tím, jak ve vašich aplikacích pracujete s databází, určitě přijďte. První termín je již 26. dubna.
Nejsem cílovka, ale tahle produktová stránka je udělaná výborně. Proscrollujte si jí.
Kyle Baxter o uvedení prvního iPhonu:
They could have presented it as a technological marvel, a device that combines a high-resolution multitouch screen, fast mobile processor, cell and WiFi radios, and proximity, ambient light and accelerometer sensors into a handheld device with desktop-breed software and surprisingly-good battery life, a PC in your pocket. But they didn’t; rather, they presented it in terms of what it did for users and what they would find useful about it.
Nedávno jsem si uvědomil, že na mobilních zařízeních trávím více času, než u počítače. Díky přenositelnosti a výdrži baterie je to pro mě lepší volba navzdory zjednodušenému operačnímu systému a dotykové klávesnici.
Novou verzi iOS tak očekávám s větším zájmem, než Mac OS X. Současná šestá verze oproti svému předchůdci nepřinesla moc nového, předpokládám tedy, že Apple už druhým rokem pracuje na zásadnějším updatu.
V posledních dnech vyšlo několik ne zrovna pochvalných článků o iCloudu. Pod tuto značku patří více různých služeb - e-mailová schránka, kalendář a úložiště kontaktů, ale především API pro aplikace třetích stran. Právě s ním jsou největší problémy a vývojáři se uchylují k jiným službám (např. Simperium) nebo k vlastní infrastruktuře (např. Things nebo Instacast).
Pokud byste se dnes rozhodli použít pro svoji aplikaci iCloud, musíte si vybrat jedno ze tří úložišť pro svá data. Jednoduché key-value, kam lze uložit maximálně 1000 hodnot, souborové a databázové (CoreData). Nejvíce problémů je s CoreData, které je ale zároveň nejlákavější. Slibuje totiž synchronizaci vzájemně provázaných datových struktur, což je velká výzva samo o sobě. Kromě principiálních problémů s tímto složitým úkolem ale API někdy nefunguje ani na té nejzákladnější úrovni a vývojáři se těžko mohou dopídit, v čem je chyba.
Apple tohle musí vyřešit. Ať už tím, že opraví stávající implementaci CoreData, nebo že vytvoří čtvrté API s podobnou funkcionalitou, ale s úmyslem cloudové synchronizace už od začátku. CoreData totiž měli vývojáři k dispozici už před iCloudem jako běžné databázové úložiště a tato funkcionalita do něj byla jen doplněná.
Pokud odhlédneme od toho, že synchronizace dat prostě nefunguje, iCloud čelí dalším problémům. Souborový systém na iOS z pohledu uživatele tvoří aplikační kontejnery. Každá nainstalovaná aplikace má tak k dispozici svůj adresář a mimo něj číst nemůže. Stejně funguje i dokumentové úložiště iCloudu. Pokud uložím prezentaci v Keynote do iCloudu, na iPadu ji otevřu zase v Keynote. Pokud si ale soubor uložím v aplikaci, která na druhém zařízení nemá protějšek od stejného vývojáře, ten soubor prostě nenajdu. PDF si přes iCloud nepošlu, protože ho na Macu můžu uložit jedině v aplikaci Preview a ta na iOS neexistuje. Musím se uchýlit k Dropboxu nebo e-mailu. Tohle taky není jednoduchý oříšek k vyřešení, protože Apple se úmyslu postavit zeď mezi uživatele a filesystém nevzdá.
K datům v iCloudu lze přistupovat pouze v nativních aplikacích pro iOS a Mac OS X. Pokud vývojář chce udělat třeba i variantu pro web nebo pro Windows, musí si také vyvinout vlastní synchronizaci. To, že Apple podporuje pouze svojí platformu, se dá pochopit, ale aplikuje tu dvojí metr - k e-mailu, kalendáři a kontaktům se dostanete i ve webovém prohlížeči na icloud.com.
Pokud má aplikace podporovat spolupráci více uživatelů, musí také mít vlastní server. iCloud slouží jen jako úložiště dat jednoho uživatele. V současnosti podporuje jen omezené případy užití a jakmile chce aplikace dělat něco sofistikovanějšího, nemůže k tomu iCloud využít.
Apple musí tyto technologické a principiální nedostatky vyřešit. Protože jinak hrozí, že ho ostatní předeženou i v tom, v čem zatím vede a žádná konkurenční výhoda mu nezbyde.
S podobou filesystému a aplikačními kontejnery souvisí i podoba meziaplikační komunikace. Ta je na iOS velmi omezená.
Aplikace se mohou zaregistrovat pro otevírání určitých typů souborů. PDF, které načtu v Safari, tak mohu otevřít v iBooks nebo v Dropboxu. V tu chvíli se tento soubor nakopíruje do kontejneru iBooks. Změny, které v souborech provádím, se tedy neprojevují do jeho dalších instancí v jiných aplikacích.
Další možnost výměny dat jsou tzv. URL schemes. Každá aplikace si do systému může zaregistrovat svůj protokol (např. googlechrome://) a ostatní aplikace ji přes něj mohou mohou spouštět. Podmínkou tedy je, aby vývojáři věděli o ostatních konkrétních aplikacích a jejich podporu implementovali.
Mimochodem to znamená, že každá aplikace si musí sama implementovat posílání odkazů do „read it later“ služeb a pokud pominu integrovaný Twitter a Facebook v iOS 6, tak i podporu pro sdílení na sociální sítě.
Naštěstí se v tomto ohledu blýská na lepší časy. Ole Begemann při šťourání do vnitřností systému objevil mechanismus tzv. remote view controllers, který Apple začal využívat např. pro okno odesílání e-mailu. Aplikace Mail tímto způsobem nabízí použít část sebe uvnitř jiné aplikace a po splnění úkolu opět odejít na pozadí. V budoucnu by se právě tohle mohlo stát základem důmyslnějšího sdílení dat mezi aplikacemi, které uživatelé ostatních operačních systémů znají jako intents (Android) nebo contracts (Windows Phone).
Po vyhození Scotta Forstalla na konci října došlo k rošádě na nejvyšších pozicích firmy. Jony Ive převzal softwarový design a všichni si od toho slibují novou podobu uživatelského rozhraní iOS. Konec kožených kalendářů a linkovaných poznámkových bloků!
Těžko říct, kolik razantních změn se za těch pár měsíců dá stihnout a vzhlížel bych pro jistotu až k iOS 8, ale první vlaštovka už dorazila. Na konci března dorazil update aplikace Podcasts, který odstranil efektní, ale naprosto zbytečnou pohyblivou magnetickou pásku.
Čeho se v iOS 7 skutečně dočkáme a jak bude vypadat se dozvíme nejspíše v červnu na tradiční konferenci WWDC 2013.
Nový výborný blog, doporučuju všechny čtyři dosavadní články.
Jednou jsem do přílohy omylem vložil prázdný excel. Přišlo poděkování za report a nic. Týden poté jsem si to otevřel a chtěl přepsat data a uvědomil jsem si to. No a zkusil jsem to znovu. Zase poděkování. Můj nástupce to dělá dodnes.
Marco Arment a John Siracusa po ukončení svých pořadů v prosinci nevydrželi bez podcastování dlouho. Hned v druhé polovině ledna začali s novou show Neutral o automobilech a jelikož si uvědomili, že po pořadu se ještě hodinu baví o technice, udělali z toho podcast také.
Mám za sebou jednu epizodu a musím říct, že poslouchat tyhle dva ve společném éteru je radost sama.
Fascinují mě tyto pohledy do zákulisí tvůrčích procesů.
Tento prototyp vypadá spíše jako iPad, který drží pohromadě jen díky lepící pásce a má na sobě více portů než můj domácí desktop.
Jak zaplnit uživatelův disk pomocí HTML5.
Next Up: Do Javy se chystá oficiální exploit API.
V únoru jsem se v Londýně zúčastnil této konference. Navzdory názvu se spousta přednášek dotýkala PHP jen okrajově a to bylo jen dobře. Jednalo se již o osmý ročník akce a je na ní znát, že si organizátoři berou zpětnou vazbu k srdci. Vše probíhalo bezproblémově, v krásné lokalitě, Wi-Fi běhala rychleji, než moje domácí připojení, mezi jednotlivými bloky bylo dostatek času na přesun a o obědové pauze jsme měli k dispozici spoustu teplého jídla. Některé české akce by se mohly inspirovat.
Většina přednášek byla pokročilého charakteru a týkala se zajímavých technologií. Nemusel jsem tedy postopadesáté poslouchat, že mám srozumitelně pojmenovávat proměnné a jak napíšu svůj první unit test.
Jelikož jsem našel shrnutí většiny přednášek, na kterých jsem byl, nebudu se tu opakovat. A jsem si téměř jistý, že za rok pojedu do Londýna zas.
Arment walked me through the numbers. He has 25,000 subscribers who pay $1.99 a month. Apple takes a 30 percent cut, leaving Arment about $35,000 a month.
This cost of putting out the magazine is a bit over $20,000 per month. It comes out every two weeks, and each issue costs about $10,000. Roughly $4,000 goes to writers. The rest goes mostly to copy editors, illustrators, photographers and editors.
Wow. Úžasná čísla, na to, že ho Marco Arment spustil jako pouhý experiment. The Magazine obsahuje čtivé kvalitní články a takový úspěch si rozhodně zaslouží.
Jeff Atwood (aka Coding Horror), spoluzakladatel Stack Overflow, se pustil do své „next big thing“.
Vadí mu totiž podoba diskusních fór na Internetu, která se od jejich počátku prakticky nezměnila. Se svou platformou Discourse se snaží tyto stojaté vody změnit řadou inovativních nápadů.
Projekt je open-source a napsaný v Railsech.
Připravte si odpověď na tuto otázku pro případ, že se vás na ni někdo zeptá.
Federico Viticci je jedna z nejvýraznějších osobností Apple komunity. V článku se rozepsal o své zkušenosti s rakovinou a co odpověděl, když se ho lékaři takto ptali.
You’re going to have to answer questions about your name, address, habits, and, yes, what you do for a living, while your parents whisper the answers with you. But since I was diagnosed with cancer 12 months ago, every time a doctor arrived at “What do you do for a living?” my parents remained silent, turning to look at me. He’s got to answer this one.
Na blogu GitHubu se často objevují rozsáhlé reporty o jeho výpadcích - co přesně se stalo, jak situaci uhasili a jaká opatření zavedli, aby se daná situace již nemohla opakovat. Kromě ukázkové krizové komunikace se jedná o obrovskou studnici know-how pro sysadminy a DevOps.
As always, we strive to provide detailed, transparent post-mortems about these incidents. We’ll do our best to explain what happened and how we’ve mitigated the problems to prevent the cause of this outage from occurring again.
Snímek Drive je nejvěrnější adaptace herní série Grand Theft Auto, jakou jsem kdy viděl.
Navíc má úžasný elektronický soundtrack, který mě naprosto uhranul.
Co byste dělali, kdyby vám jednoho dne v error logu přistála tahle hláška bez jakýchkoli dodatečných informací?
sh: York: not found
Já bych ji zamlčel.
Ideální dobu pro tento odpočinek jsem už sice prošvihl, ale i tak stojí za zvážení.
Adam Brault to již vyzkoušel a v odkázaném článku jsou jeho postřehy:
Twitter is outsourced schizophrenia. I have a couple hundred voices I have consensually agreed to allow residence inside my brain.
I used to believe that time was the most important thing I have, but I’ve come to believe differently. The single most valuable resource I have is uninterrupted thought.
Juozas Kaziukėnas o názorech a jejich důležitosti v konferenčních přednáškách.
Opinions change fast. I often get people asking “yeah, but last year you said xyz?”. So? This world moves too fast for an opinion to last for a month even. I reevaluate my thinking on a daily basis and keep changing everything I do. The fact that someone even remembers something I said so long ago means they’ve been stuck in the same thing for way too long.
Tabletopočítač Surface Pro od Microsoftu, který na balení bude slibovat 64 GB, ve skutečnosti nabídne pouze 23 GB volné kapacity.
Výborný seriál s pohnutým osudem (tvůrci nikdy nechtěli odhalit vraha Laury Palmer, ale studio je k tomu uprostřed druhé sezóny donutilo, což vedlo k odlivu diváků a zrušení seriálu), který si pouštím každý rok, se po více jak 20 letech možná vrátí na televizní obrazovky. Naznačuje to Mark Frost, spolutvůrce Twin Peaks.
The author and Frost speculate that the third season could realistically be set 25 years on (perfect timing, really, considering the show’s age), picking up from the original’s iconic dream sequence between Cooper, Laura and the backwards-speaking dwarf, that took place in the original series 25 years into the future.
Otázkou zůstává, zdali by nebylo lepší nechat seriál odpočívat v pokoji a nekazit fanouškům idealizované vzpomínky, ale všichni se určitě shodneme na tom, že se do Twin Peaks tak jako tak chceme vrátit a znovu potkat známé tváře.