Zbavte se větví v kódu pomocí promises

Nemám rád rozvětvený kód. Více větví (if/elseif/else) představuje více kombinací k testování, komplikovanější a křehčí kód. Řady ifů se dá zbavit pomocí polymorfismu, to je známá a věřím, že dostatečně zakořeněná technika.

Dnes chci ale představit způsob, jak se můžete zbavit ifů, pokud splňujete tyto dva předpoklady:

  1. Váš kód je asynchronní.
  2. Na něco čekáte.

S asynchronním kódem se můžete běžně setkat ve světě JavaScriptu – v prohlížeči i na serveru v node.js. PHP může být asynchronní, pokud využijete ReactPHP. Všechny tyto implementace mají společné to, že běh aplikace je řízený pomocí event loop. Blokující operace, jako provádění HTTP requestů, dotazování do databáze, čtení z disku apod., se v asynchronním prostředí stávají neblokujícími. To znamená, že během čekání na jejich výsledek (odpověď od vzdáleného serveru, výsledek dotazu, obsah souboru) můžete spouštět jiný kód, proces aplikace se tak nikdy nenudí a využíváte efektivněji systémové prostředky.

Druhou podmínku splňujete, pokud váš kód obsahuje podmínky ve stylu:

  • „Už doběhl ten dotaz?“
  • „Podařilo se navázat spojení, nebo stále ještě čekáme?“
  • „Uplynulo X sekund?“

Cílem je upravit kód tak, aby fungoval, pokud už daná záležitost byla, nebo ještě nebyla splněna, a nemusel kód větvit před/po splnění.

Vezměte si následující příklad: Proces má vykonat nějakou práci a zároveň zůstat alespoň 5 sekund naživu, aby Supervisor jeho spuštění považoval za úspěšné. S běžným sychronním kódem bychom postupovali takto:

$startTime = microtime(true);

// vykonávám práci...

$stayAliveSeconds = 5;
$uptime = microtime(true) - $startTime;
if ($uptime < $stayAliveSeconds) {
    usleep(round(($stayAliveSeconds - $uptime) * 1000000));
}

exit(0);

Ošklivý if, který nás donutí při testování danou metodu spustit alespoň dvakrát.

Díky tomu, že naši consumeři front z RabbitMQ běží pod knihovnou Bunny a tedy v rámci event loop z ReactPHP, můžeme namísto řešení výše použít promises.

Promise je objekt, který se může nacházet ve tří stavech. Pending, resolved a rejected. Při pending čeká na výsledek, při resolved ho už získal a rejected představuje selhání. Na promise se pomocí metody then() navěšují zájemci o výsledek. Vedle promise žije ještě objekt deferred, který slouží jako ovladač ke své promise. Určuje, kdy bude jeho promise splněna. Pro splnění zapouzdření byste ven měli dát k dispozici pouze objekt promise, nikoli deferred.

To, co vám pomůže zbavit se ifů v kódu, je právě chování metody then(). Když ji voláte, tak nezáleží na tom, v jakém stavu se právě promise nachází. Pokud ještě není splněná, tak bude předaný callback zavolaný později, jinak okamžitě.

Příklad s usleep() se dá přepsat takto:

$stayAliveDeferred = new \React\Promise\Deferred();
$this->loop->addTimer(5, function () use ($stayAliveDeferred) {
    $stayAliveDeferred->resolve();
});
$stayAlivePromise = $stayAliveDeferred->promise();

// vykonávám práci...

$stayAlivePromise->then(function () {
    exit(0);
});

Pokud první část zrefaktorujete do zvláštní třídy PromiseTimer, protože se tato logika v kódu často opakuje, tak se kód zredukuje na příjemnější:

$stayAlivePromise = (new \PromiseTimer($this->loop))->wait(5);

// vykonávám práci...

$stayAlivePromise->then(function () {
    exit(0);
});

Zbavil jsem se nejen jakýchkoli ifů, ale i všech počtů s milisekundami.

Stejný trik lze použít na frontendu při získávání dat AJAXem. Pokud má o ta samá data zájem více komponent zároveň, ale chcete je od serveru žádat až pokud si o ně jedna z nich řekne, najednou ve vašem kódu bojujete s těmito stavy: Nikdo si o ta data ještě neřekl, data se právě stahují ze serveru, data už máme. Abyste se vyhli duplicitním požadavkům na server a dalším chybám, které se mohou projevit třeba v momentě, kdy se sejde rychle klikající uživatel na pomalém připojení, můžete napsat sadu nepřehledných a těžko testovatelných ifů, nebo využít promises. Veškerý kód, který má o data zájem, si o ně řekne pomocí then() – nebude tedy předpokládat, že už jsou stažena, ale pokud už jsou, zavolá se předaný callback okamžitě:

getProducts().then(function (products) {
    // ...
});

Why Is Everyone Outraged?

Phil Sturgeon naprosto racionálně, objektivně a se zdravým odstupem o nedávných kauzách ohledně Code of Conduct v PHP, politické korektnosti a rovnosti v IT:

So, instead of freaking out about problems you don’t understand, assuming everyone is just being overly sensitive, being absolutely awful to under-represented groups when they point out reasons they feel uncomfortable in the tech community, then having the gall to suggest there are far fewer of these people in the tech community because they aren’t as interested in tech… maybe take a few steps back and think about that whole situation.

Osobně jsem nikdy nepocítil potřebu po Code of Conduct v komunitách, ve kterých se pohybuji, ale také by mě v žádném případě nenapadlo zesměšňovat projevy těch, kteří po CoC volají. Nejsem v jejich kůži a respektuji, že tu potřebu mají. A nenávistné a trollící projevy těch, kteří proti CoC brojí, asi opravdu dokazují, že ho potřebujeme.