Doctrine 2 není pomalá!*

*pokud ji umíte používat a správně si ji nakonfigurujete

Rozmáhá se nám tu takový nešvar. Čas od času se objeví někdo s tvrzením, že Doctrine je pomalá a tudíž nepoužitelná na reálných projektech. Tento omyl plyne z několika mýtů, kterými je Doctrine 2 opředená.

Jak už jsem psal před třemi a půl lety, hlavní motivace pro používání ORM je reprezentace dat z databáze v aplikaci prostřednictvím konzistentních objektů. Objektů, které nejsou obecné univerzální hashmapy s neznámým obsahem, ale objektů, které mají pevné dané rozhraní a tudíž vím, jaká data z nich mohu získat a jak s nimi manipulovat. Po ORM tedy nechci, aby mi ušetřilo psaní SQL dotazů a nechci ani odstínit od konkrétní databáze, kterou používám. Mohu si tedy dovolit optimalizovat výběr dat velmi podobně, jako s jinými „lightweight“ knihovnami, které podle výše odkazovaných zlých jazyků již pomalé nejsou.

Pokud tedy chci výkonnou aplikaci, nenechávám většinu SQL dotazů generovat Doctrine, ale píšu je sám za pomoci DQL, což je příbuzný jazyk, který Doctrine používá. Namísto tabulek sloupců se v něm odkazujete na entitní třídy a atributy. Je snadno rozšiřitelný, což se hodí, pokud potřebujete využít nějakou vlastnost vaší databáze, kterou DQL v základu nepodporuje.

V případě, že chci z databáze vybrat data pouze pro čtení (typicky pro výpis v šabloně), není třeba přenášet celé objekty. V takovém případě v DQL vyjmenuji sloupce, které mě zajímají a Doctrine mi výsledek dotazu vrátí v obyčejných polích. Díky DQL se dá vyhnout i 1+N problému (lazy loading uvnitř cyklu). Avšak od určité návštěvnosti si nemůžete dovolit stále sahat na čerstvá data z databáze s žádným nástrojem a musíte nasadit aplikační cachování tak jako tak.

Odpůrci Doctrine často argumentují tím, že je to moloch. Nevím, co tím přesně myslí. Asi se jim nelíbí, že jsou její zdrojáky v mnoha souborech, a je jim daleko sympatičtější přístup mPDF. V každém případě ale velikost knihovny nemá dopad na výkon, pokud si zapnete a správně nakonfigurujete OpCache, která výrazně ulehčí práci PHP.

Dále byste si na produkci měli vypnout automatické generování proxy tříd:

$config->setAutoGenera­teProxyClasses(FAL­SE);

Doctrine jinak totiž bude při každém požadavku pro každou entitu generovat proxy, což je, ano, pomalé.¹

Také je třeba nastavit cache pro metadata (konfigurace entit) a zkompilované DQL dotazy. Viz výpis všech dostupných driverů.

$cache = new \Doctrine\Com­mon\Cache\ApcCache();
$config->setMetadataCache­Impl($cache);
$config->setQueryCache­Impl($cache);

Správnost těchto nastavení vám ověří CLI command orm:ensure-production-settings.

Nejhorší nápad, jaký můžete dostat, je psát si vlastní ORM. Jedná se o neuvěřitelně komplexní a náročnou oblast. Problémy, které budete řešit, za vás již dávno vyřešili autoři Doctrine. Pokud ale máte dva roky čas na full-time vyvíjet vlastní ORM a myslíte si, že to zvládnete líp než oni, nebudu vám bránit.