Je to tu. Za nějakých 16 hodin maturuji. Za 20 hodin budu vědět výsledky. Cítím se mizerně. Co když to neudělám? Byl bych za opravdového loosera. No uvidíme.
Na češtině a literatuře mě zachránila trojka z maturitní kompozice, tam teoreticky (ani prakticky) nemusím předvést vůbec nic. Matematika bude rozhodující – tam něco předvést musím. Dělá mi problém všechna geometrie, jinak jsem snad v pohodě. Očekávám, že obtížnost bude nastavena tak, abychom to udělali všichni a ne jen náš třídní Einstein (zasvěcení vědí). Po matematice si hluboce oddychnu – to nejhorší bude za mnou. Pak mám informatiku – pohoda. Poté už budu veselý, během půlhodinové pauzy před angličtinou už budu slavit (anebo truchlit, že jsem pokazil matematiku) a na angličtinu si dojdu jen tak poklábosit s profesorkami.
O známky mi nejde, maturita je pro mě datový typ boolean – true/false. Jen bych se styděl, kdybych z informatiky neměl 1 a z angličtiny si ji moc přeji. Ale když nevyjde, nic se neděje.
Ad název článku – myslím, že název finálního questu z datadisku Diabla II je pro poslední minuty středoškolského studenta příznačný :o)
