Včera jsem dělal na jedné hypotetické prezentaci (k jejímuž přednesení možná nedojde) a uvědomil si u toho zajímavou skutečnost – myšlenky, které sepisuji do jednotlivých slajdů, prochází daleko tvrdším filtrem, než kdybych je psal třeba jen do textového souboru.
Představuji si u toho sám sebe, jak dané téma přednáším a nedovolil bych si říct něco, čím si nejsem na 100% jistý, protože to musím obhájit při případných otázkách či zpochybnění od posluchačů. Výhody takového filtrování jsou jasné – kvalitnější analýza daného tématu, přísun nápadů, na které byste jinak možná ani nepřišli a v cíli máte již hotovou prezentaci, kterou můžete kdykoli přednést, protože jste na ni výborně připraveni. (A kterou byste hotovou neměli, kdybyste si k ní připravovali zápisky jen v poznámkovém bloku.)
Navíc, pokud zrovna nemáte nápad pro text další odrážky či téma pro další slajd, můžete ladit grafiku a layout prezentace. To se mi osvědčilo jako efektivní relaxace, při které se kdykoli můžete vrátit k tvorbě obsahu, protože ten je hned po ruce.
Možná jen objevuji Ameriku, možná jsem objevil inovativní cestu, jak přemýšlet :) Co myslíte?
RSS
