Znáte to – ráno přijdete k PC, připojíte se na ICQ či jinou IM
síť, odepíšete přátelům, zkouknete odkazy, které vám poslali, mezi ně
patří samozřejmě i videa na Youtube. Pak se sami podíváte na své
oblíbené blogy a na ty nejbouřlivější diskuse na zpravodajských
serverech. My mladší navíc odehrajeme Webgame a rázem jsou dvě
hodiny pryč.
Problém je v tom, že aktivní provozování wilfingu (pojem pro tuto činnost – sloveso ze zkratky WILF – What was I Looking For) si většina z nás ani neuvědomuje a pak jen nevěřícně kouká na hodiny. Přitom bloumání po Internetu bez předem vytyčeného cíle či hraní klasických kancelářních her jako je Solitaire či Srdce je noční můrou zaměstnavatelů.
Co s tím? Za a) v této činnosti beztrestně pokračovat, nebo za b) (lepší varianta) nakopnout své svědomí, odkazy na vtipná videa ignorovat, přihlouplé diskuse nesledovat a hned po spuštění PC se vrhnout na pracovní povinnosti, což všichni ocení. A když to nejde samo? Nechte se dobrovolně buzerovat a donutit k práci. Klienti/šéf si na vás udělají čas, aby se vám denně připomínali. A když ne, přesvědčte je, že jste nemocní. Pokud o zakázky nepřijdete (jako symbolický trest shůry), vaše efektivita práce naroste.
Ale wilfing není jen doménou pracovní doby. Trávení volného času u počítače tímto způsobem je velmi běžná věc. Např. hraní her se dá ještě považovat za smysluplnou činnost narozdíl od bezmyšlenkovitého brouzdání. O prázdninách se tím ale dají trávit celé dny. A člověk se překvapivě neunudí. Jsem zvědavý, jak si s tím o nadcházejících dvou měsících poradím já sám. A už končím, jdu odtahat Webgame.
