Beskydy jsou krásné.
Přesvědčil jsem se o tom na vlastní oči v uplynulém týdnu. Z dálnice
jsem sjel nedaleko Olomouce, 50 kilometrů jižně od polské hranice.
V předpovědi hlásili tropické letní počasí. Trefili se, bohužel.
Ještě menší radost jsem měl z toho, že mi na semaforu naskočila
červená, ale pokračoval jsem…
Hned po příjezdu k hotelu mi na mysl přišla věta „Large building with many rooms alike. But occupied by different souls night after night.“. Ale za postelí na mě nikdo nečekal, ani za mnou nepřišel Obr, aby mi vzal prsten. Zato mi číšník při večeři doporučil místní specialitu – třešňový koláč. Sakra dobrý třešňový koláč!
Následující dny jsem si neustále kladl otázku, co to je za úžasné stromy okolo. Ochotná recepční mi prozradila, že se jedná o smrky. Hmm, smrky! V životě jsem neviděl tolik krásných a voňavých stromů na jednom místě. Ale přecijen, zdálo se mi, že tamější lesy nejsou tím, čím se zdají být. A nemohl jsem se o to s nikým podělit, protože mi někdo ukradl diktafon.
Nicméně, v Beskydech se mi i přesto líbilo, je to skvělé místo na strávení dovolené. Jen beskydská krajina by mohla být méně zvlněná, aby to pro moje pražské nohy nebyla při každé túře taková námaha. Alespoň jsem měl v pokoji několik obrovských zrcadel. Už ani nevím, co chválím – pohoří nebo seriál?
