Archiv | Ondřej Mirtes

Půl roku zpátky jsem se nechal zlákat sociálními sítěmi – Facebookem a Twitterem. Na obou jsem si tedy založil účet a jal se je zkoumat.

Na Facebooku se mi zalíbilo několik věcí. Po přidání několika přátel oživnou jeho algoritmy a v „lidé, které můžete znát“ se ve většině případů opravdu objevují lidé, které znáte. Ve skutečnosti pouze bere přátele vašich dosavadních přátel, ale i tak se jedná o příjemnou vlastnost, která podporuje rozšiřování vaší vlastní „sítě“. Dále jsem objevil tzv. „Stránky“, kterých jsem si do profilu naházel desítky, aby známí mohli pohledem zjistit, kdo vlastně jsem a jestli některé zájmy máme společné.

Z počátku mého používání Facebooku od loňského podzimu se mi tato služba skutečně zalíbila. Viděl jsem, co dělají mí známí a co je u nich nového, ať už se jednalo o spolužáky z gymnázia, ze základní školy nebo o pár pracovních kolegů.

Dnes jsme po několikatýdenní přípravě (s Paľom Delinčákem) spustili nový česko-slovenský fanouškovský web o hře Alan Wake od finských Remedy Entertainment (tvůrci série Max Payne).

Web již nyní obsahuje všechny dosavadní informace o hře, fanoušci mají možnost registrovat se a diskutovat na fóru. V galerii jsou umístěny dostupné screenshoty ze hry a v downloadu lze nalézt dva zveřejněné trailery v HD rozlišení. Novinky lze odebírat přes RSS zdroje či náš Twitter účet (@alanwakecz). Plánujeme čtenáře informovat o všem, co se ve světě okolo hry a vývojářského studia Remedy šustne.

Technické pozadí projektu: Web běží na trojici knihoven Davida Grudla – Nette Framework (silné jádro celé aplikace), Dibi (praktická vrstva pro přístup k MySQL databázi) a Texy! (typografický nástroj pro publikování textů; náhrada WYSIWYG editoru). Apikace obsahuje i několik AJAX fičurek, generuje samozřejmě validní striktní XHTML.

Nepřehlédněte

• Homepage webu
• Úvodní článek

Včera jsem se už také stal šťastným majitelem všech 30 kreditů z prvního semestru na FELu, programu Softwarové technologie a management (zkráceně STM) Co tomu předcházelo a jak se mi na škole líbí?

Prvotní obavy z nenavázání vztahů v kolektivu se nepotvrdily. Se spolužáky si díky společným zájmům máme co říct, všichni jsou fajn. Samozřejmě, že se vždy najde pár individuí, kteří, soudě podle vzhledu a EQ, utekli z Matfyzu anebo si naopak spletli vysokou školu se střední kopáčskou.

Co mě na FELu uchvátilo je skutečnost, že všichni cvičící/předná­šející mluví geekslangem a nikdo se nad tím ani nepozastaví. Díky tomu si připadám skutečně mezi svými a utvrzuje mě to v tom, že jsem si vybral velice dobře. Studium mě baví.

Překvapilo mě, že FEL, potažmo STM je celkem časově nenáročná škola, tedy aspoň v prvním semestru. Měli jsme 5 předmětů + Anglický jazyk + tělesnou výchovu. Povinná cvičení jsem měl nacpaná v prvních dvou dnech týdne, což znamenalo tam být v pondělí od čtvrt na deset do půl osmé a v úterý od jedenácti do dvou, ale ve zbytku týdne už následovaly jen nepovinné přednášky. Domácích úkolů bylo málo a příliš učení na semestrální písemky nebylo potřeba. Tedy alespoň pro mě a mé okolí. Chápu, že se určitě najdou i tací, co k programování nepřičichli a na střední škole limity, derivace a integrály neprobírali. Ti mají podmínky určitě těžší.

Teď už ale k jednotlivým předmětům.

Už jednou jsem si postěžoval na aktivity, které zabíjejí čas. Nedávno se ale českým Internetem prohnalo nové slovo popisující lenost (nejen) studentů. A mně se zalíbilo právě díky tomu, že nás – 40% studentské populace – neoznačuje za lenochy, ale za psychicky nemocné. Ona je to totiž pravda.

Vidím to sám na sobě. Střídají se u mě pracovní a lenošící období. V prvním případě jsem schopný nasadit rychlé pracovní tempo, psát spousty řádků kódu od rána do večera a tímto způsobem sólově dokončit až tři weby za týden. Když mám druhé období a je přede mnou práce, tak si vždy uvědomím, kolikrát bych musel kliknout, abych se vůbec dostal do pracovního „módu“ – otevřít Total Commander, v něm se doklikat do složky s projektem, otevřít několik PHP skriptů, CSS styly, ve Firefoxu phpMyAdmin a tab s vlastním webem, případně ještě Photoshop s designem v PSD… anebo kliknout na ikonku nějaké hry, doklikat se do složky s kompletní sezónou nějakého seriálu, zkontrolovat Facebook a diskuse pod články na mých oblíbených serverech – a už to jede, už prokrastinuju.

Kdyby někdo našel recept, jak prokrastinaci co nejvíce potlačit, byl bych mu nesmírně vděčný. Ona je sice příjemná, ale při ní jaksi potřeby klientů neuspokojím a peníze mi žádné nepřibydou.

Ale přemýšlel jsem co s ní. A v posledních několika dnech se mi osvědčilo překonat vidinu té kopy práce a chtě nechtě se do ní pustit. Když jsem se přenesl přes to počáteční naklikání všech potřebných souborů a aplikací a pár minut s nimi dělal, chuť na práci začala přicházet obvykle tak nějak sama a už se mi od ní nechtělo. Ten začátek je důležitý.

Uvidím, jak se mi bude dařit, plánů v oblasti webdesignu několik mám, tak je už nesmím odsouvat. Od maturity jsem měl totiž hodně dlouhou dobu temna, kdy se pracovní zápal nedostavoval prakticky vůbec a tak jsem udělal jen pár drobností.

Přesně po dvou letech od založení LastHunter.cz spouštím novou verzi mé osobní prezentace – na nové doméně a přímo pod osobní identitou. Co mě k tomu vedlo?

• Lidé v některých případech nedokázali rozlišit, zda se ocitají na osobních stránkách či čtou nějaký magazín. Nyní je to evidentní.
• Větší zaměření na moji osobnost díky hlavní stránce Profil (která supluje CV), výčtu mých projektů a prezentaci mé hudební aspirace. Blog je nyní jen součást stránky, ne hlavní obsah.
• Redesign už byl potřeba- zvolil jsem veselejší a méně formální vzhled (mimochodem, vděčím za něj Paľu Delinčákovi – díky!).

Nový svěží web mě doufám povzbudí k vyšší frekvenci blogování. Chci tímto poděkovat několika čtenářům, kteří mi i přes dlouhé měsíce mé absolutní internetové neaktivity zachovali přízeň – jsou-li vůbec takoví – a těším se na ty nové. RSS zdroj si můžete přidat hned teď ;o)

A co v nejbližší době chystám? Kromě vyladění chyb na zdejším webu a složení poslední zkoušky

1. semestru na ČVUT FEL mě čeká dodělání pracovních restů z poslední doby a zahájení prací na prvním vlastním velkém projektu – viz sekce Projekty.

ABS Servis nabízí opravy poškozených a nefunkčních ABS systémů značek Volkswagen, Škoda a Audi. My jsme pro něj vytvořili jednoduchou stránku, spíše splash image, upozorňující na tuto nabídku.

Happy Family – Jana Dvořáková je nová webová prezentace určená pro budoucí a novopečené maminky z Prahy a okolí.

Obsahuje text vysvětlující, kdo to vlastně porodní asistentka přesně je, dále nabídku, která pokryje všechny služby, co si maminky mohou přát, reference paní Dvořákové a kontaktní údaje.

Chystá se anglická a německá mutace webu.

Screenshot

Hotovo. Ukončené středoškolské vzdělání, mé touhy se naplnily :o) Jak poslední hodiny mého středoškolského života probíhaly?

Tak především jsem se absolutně nevyspal. Mohly za to nervy. Během včerejšího odpoledne jsem byl v pohodě, radoval se za ostatní, že už to mají za sebou. Večer ale přišla závist. Přecijen, půlka třídy už měla hotovo (a úspěšně), tak na mě padla určitá zodpovědnost, abych jim neudělal ostudu.

Ráno jsem podle spolužáků, kteří maturovali se mnou, byl bledší, než čerstvě vymalované bílé školní stěny. Opravdu mi nebylo dobře. V 7:45 jsem si táhnul první otázku na češtině a literatuře. Příjemná místopředsedkyně mě symbolicka poplivala, byla hodná :) Moc jsem si přál č. 26 – kinematografii. Na žetonku sice 26 nebyla, ale byla tam jiná vysněná otázka – č.4 – renesance, humanismus a baroko ve světě. Hned se mi vybavují všichni ti Alighierové, Petrarcové, Boccacciové a Shakespearové. Usedám s klidem na potítko, hned mi je o hodně líp. Literatura rozhodně není můj oblíbený předmět, ale vytáhnul jsem si jednoduchou otázku. S trojkou ze slohu mi šlo jen o to, abych nemlčel a nepůsobil tak trapně. Uvedl jsem historické souvislosti renesance, zmínil humanismus (první přeřek – místo myšlenkového směru jsem řekl umělecký, ale opravil jsem se) a šel na jednotlivé autory. Některé detaily jsem se zmínil, v jiných jsem se spletl, ale jako naprostého feláka na literaturu mě výsledek „dobrý“ potěšil :)

Je to tu. Za nějakých 16 hodin maturuji. Za 20 hodin budu vědět výsledky. Cítím se mizerně. Co když to neudělám? Byl bych za opravdového loosera. No uvidíme.

Na češtině a literatuře mě zachránila trojka z maturitní kompozice, tam teoreticky (ani prakticky) nemusím předvést vůbec nic. Matematika bude rozhodující – tam něco předvést musím. Dělá mi problém všechna geometrie, jinak jsem snad v pohodě. Očekávám, že obtížnost bude nastavena tak, abychom to udělali všichni a ne jen náš třídní Einstein (zasvěcení vědí). Po matematice si hluboce oddychnu – to nejhorší bude za mnou. Pak mám informatiku – pohoda. Poté už budu veselý, během půlhodinové pauzy před angličtinou už budu slavit (anebo truchlit, že jsem pokazil matematiku) a na angličtinu si dojdu jen tak poklábosit s profesorkami.

O známky mi nejde, maturita je pro mě datový typ boolean – true/false. Jen bych se styděl, kdybych z informatiky neměl 1 a z angličtiny si ji moc přeji. Ale když nevyjde, nic se neděje.

Ad název článku – myslím, že název finálního questu z datadisku Diabla II je pro poslední minuty středoškolského studenta příznačný :o)

Dnes ve 22:15 bude mít v ČR premiéru další kultovní americký seriál – na Primě se objeví Heroes. Pojednává o skupině lidí, kteří mají díky svému genetickému kódu speciální schopnosti. Některý z nich umí létat, někdo cestovat časem a teleportaci, nebo jsou třeba nezranitelní. V seriálu budou zachraňovat New York před výbuchem atomové bomby (kterou viděl jeden z Hrdinů ve svých vizích z budoucnosti) a chránit sami sebe – před jedním z vlastních řad, který jde všem po krku.

Co jsem o seriálu napsal na ČSFD? Hrdinové jsou zvláštní dílko. Popis seriálu v divákovi evokuje „odpadní“ Strážce vesmíru, „Společnost“ je jak vystřižená z Prison Breaku, LOSToidní tajemno a cliffhangery ve vás vzbudí očekávání na další díl a přecijen je to originální. Prvních pár dílů jsem se s postavami nemohl sžít, celé mi to přišlo ztřeštěné a nemohl jsem se přenést přes tu skutečnost, že „tohle se nemůže nikdy stát“, ale poté jsem si v tom našel tu seriálovou část a napětí, které mě u toho udrželo až do dosavadního (snad dočasného) konce. Jednu hvězdičku odečítám za konec první řady, který se vážně nepovedl.

Pokud tedy máte dost útěků z vězení, tajemných tropických ostrovů, nebo třeba i invalidních doktorů, pusťte si každý čtvrtek ve 22:15 Primu :o)

Včera: @jantichy I've met some gentle people there…

Včera: Vždy, když mi volá blokované číslo, čekám na druhé straně Sadako Yamamurovou, která mi řekne, že do týdne zemřu.

Včera: Po shlédnutí Půlnoci v Paříži jsem tomu městu odpustil i vykradené auto. Chci se tam co nejdřív vrátit!

Včera: I have a feeling we're not in Kansas anymore. http://t.co/7BB51eKC

Před 9 dny: January 28th 2012 http://t.co/LsYUNvNm

Používáte Nette Framework?

• 1. The Doppler Effect – Beauty Hides In The Deep (The Blizzard Remix)
• 2. Nifra – Complicated Life
• 3. Will Holland – Tears In The Rain
• 4. Myon & Shane 54 ft. Carrie Skipper – Vampire
• 5. Rank1 – L.E.D. There Be Light

• 112d Thomas Coastline & CrossRyders – Global Electronic Music Sessions 044 on AH.FM
• 112d Next on Air: Eunostos – Club Nights 032 on AH.FM
• 112d Thomas Coastline & CrossRyders – Global Electronic Music Sessions 044 on AH.FM
• 112d Sean Tyas – Tytanium Sessions 116 on AH.FM
• 112d Ferry Tayle – Flightbook Bratislava Edition on AH.FM